Poslanci přehlasovali veto prezidenta Miloše Zemana u novely zákona, která se věnuje národním parkům. Pro původní zákon hlasovalo 117 poslanců, nepřesvědčily je ani velmi dlouhé projevy odpůrců předlohy.
Poslanci přehlasovali prezidenta, národní parky mají nová pravidla
O pravidlech pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě hlasovali poslanci už potřetí. Potom, co sněmovna nepřijala senátní úpravy normy, ji Zeman vetoval. Kritikům zákona se na začátku úterní schůze nepodařilo prosadit odklad projednávání vetovaného zákona, a tak přišel na řadu vzápětí.
Poté, co poslanci zákon prosadili i proti vůli Hradu – a také osmnácti odpůrců zákona ve sněmovně – ozval se Svaz obcí Národního parku Šumava, který ohlásil, že podá ústavní stížnost. Podle jeho předsedy a starosty Modravy Antonína Schuberta tak starostové učiní „prostřednictvím minimálně 17 senátorů“. Schubert již dříve kritizoval, že novela zapomíná na to, že v šumavském parku žijí lidé. Starosta tvrdí, že novela otevírá Šumavu pro vyvolené a uzavírá rozsáhlé oblasti pro běžkování.
Podle poslance Jana Zahradníka (ODS) je ústavní stížnost na místě, protože „jsou porušena práva obcí na samosprávu a jsou porušena práva občanů na to pohybovat se v přírodě“. Starosta Kvildy Václav Vostradovský (STAN) pak upozornil, že bezzásahovost dosahuje bezprostředně k obci. „Naše vodní zdroje (…) budou do budoucna nejspíš ohroženy,“ obává se.
Naproti tomu ministr životního prostředí Richard Brabec míní, že konečným schválením zákona zvítězil „zdravý rozum nad demagogií“ a snahou nechat po další léta národní parky v nejistotě. Upozornil přitom, že zonace ještě není stanovena. Stanoví ji rady národních parků, ve kterých mají své zástupce i obce. Hnutí Duha označilo nová pravidla pro národní parky za kompromis a krok vpřed.
Veto hájili občanští demokraté a poslanci z Pošumaví
Prezident zdůvodnil veto tím, že zákon nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku a omezuje práva obcí. „Proti tomuto zákonu je jak Plzeňský, tak Jihočeský kraj. Myslím, že vedle práv obcí je také zapotřebí respektovat práva krajů a ne vše řešit z Prahy,“ řekl prezident začátkem března.
Ministr životního prostředí Richard Brabec však na začátku projednávání vetovaného zákona vystoupil s jednoznačným sdělením. „Nenašel jsem tam nic, co bychom tady téměř za dva roky projednávání neprobírali,“ řekl ke zdůvodnění prezidentského veta.
Nicméně nejhlasitější oponenti novely byli zejména poslanci z řad opoziční ODS, ale i členové některých dalších stran, kteří reprezentují Jihočeský a Plzeňský kraj. Právě odtud zní nejhlasitější kritika. Šumavské obce se totiž obávají, že jim zákon znemožní rozvoj. „Je to vítězství ekologických aktivistů a naplnění jejich snu o přeměně Šumavy na divočinu. Zároveň je to bohužel i trpká porážka obyvatel Šumavy, jejich obcí a starostů,“ řekl České televizi poslanec a opoziční jihočeský zastupitel Jan Zahradník (ODS).
Ve dvou svých dlouhých projevech ve sněmovně před hlasováním pak Jan Zahradník vyzval ostatní poslance, aby podpořili prezidenta a zákon na poslední chvíli odmítli. Podle něj zákon na Šumavě „rozhodne o jejím životě či smrti“. Vladislav Vilímec (ODS) pak prohlásil, že nejde o zákon, který by Šumavě jakkoli pomohl, „ale spíš zákon proti obyvatelům Šumavy, proti Šumavě jako takové“. „Pokud odsouhlasíte zákon, jak je předložen, žádné problémy se nevyřeší, ale nové problémy se nastartují,“ varoval poslance.
Jan Zahradník kritizoval zákon i poté, co bylo zřejmé, že jeho schválení nedokázal zabránit. „Máme obavu z toho, co nastane, bude-li nadpoloviční většina divočina. Dvacetiprocentní divočina způsobila po Kyrillu dvacet tisíc hektarů suchého lesa. Poloviční divočina může způsobit 40 tisíc,“ řekl. Podle něj považují obyvatelé Šumavy konečné schválení zákona za „významnou prohru Šumavy“.
Naproti tomu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera je přesvědčen, že posílení role divočiny přiláká na Šumavu ještě více turistů. „Lidé přijíždějí na Šumavu proto, aby tam viděli divokou přírodu. Nestojí o to, aby tam viděli apartmánovou zástavbu nebo hospodářský les,“ míní.
Potřeba bylo 101 hlasů
Podle kritiků ale senátní úpravy nahrávají developerům a parky tím ohrožují. Poslanci je proto začátkem března odmítli a místo toho i podruhé schválili vládní předlohu, která národním parkům dává větší ochranu. Mimo jiné tím, že je rozděluje do čtyř zón, jež se navíc nebudou moct 15 let měnit. Podle Brabce to národním parkům přinese stabilitu.
Vládní zákon při závěrečném hlasování podpořilo 117 poslanců a 18 jich bylo proti. K přehlasování prezidentského veta bylo potřeba hlasy 101 poslanců. Výsledek byl podobný jako na počátku března, kdy se zákon do sněmovny vrátil ze Senátu. Tehdy bylo pro senátní verzi 28 ze 158 přítomných poslanců, 109 jich bylo proti. Původní sněmovní znění novely pak potvrdilo 117 ze 164 hlasujících členů dolní komory, proti jich bylo pouze 20.
Sněmovna se ovšem rozdělila neobvyklým způsobem. Jednoznačně proti byli přítomní poslanci ODS, pro byli poslanci TOP 09 a STAN, Úsvitu, lidovci, nezařazení poslanci a s jednou výjimkou i ANO. Sociální demokraté neudrželi jednotu, když pět poslanců hlasovalo proti a jeden se zdržel, komunisté se potom převážně zdrželi.
Již před hlasováním upozornil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, že bez hlasů jeho strany nedokáže dát vládní koalice dohromady potřebných 101 hlasů. To připomněl v Událostech, komentářích také předseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera. „Vládní koalice sama nebyla schopna zákon prohlasovat,“ podotkl. Jan Zahradník ovšem považuje hlasování TOP 09 pro vládní novelu za důkaz, že TOP 09 „začíná velmi výrazně zelenat“.
Část novely bude účinná dva měsíce po vyhlášení, a to i v případě, že šumavští starostové podají ústavní stížnost. Podat ji může i prezident. Už dříve sice řekl, že k tomu nevidí důvod, zároveň ale dodal, že bude o této možnosti ještě přemýšlet.
Rozdělení do čtyř zón, ty budou platit nejméně 15 let
Dosavadní diskuse o novele známé spíše jako zákon o národních parcích se točily především kolem Šumavy a převážně kolem jejích prvních zón. Zóny ochrany přírody mají být čtyři.
Poté, co je svojí vyhláškou stanoví ministerstvo životního prostředí, zůstane podoba národních parků dlouho neměnná. „Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze (…) zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky,“ stojí totiž v zákoně.
- a) zóna přírodní: ucelené plochy, kde převažují přirozené ekosystémy, které by měly být zachovány
- b) zóna přírodě blízká: plochy, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, cílem by měl být stav odpovídající přirozeným ekosystémům
- c) zóna soustředěné péče o přírodu: plochy, kde jsou ekosystémy člověkem významně pozměněné, ochrana by měla zlepšit jejich stav
- d) zóna kulturní krajiny: zastavěné plochy a zastavitelná území obcí určené k jejich udržitelnému rozvoji
V první zóně (tj. přírodní) je podle zákona „cílem zachovat (přirozené ekosystémy) a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů“. Zákon povoluje v přírodní zóně „pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny“.
Nejde tedy vysloveně o bezzásahovou zónu. Lidé by mohli v přírodních zónách zasahovat například v případě požárů, zabezpečování turistických cest či kvůli výzkumu. Povolené jsou i „zásahy proti šíření geograficky nepůvodních druhů organismů“ a regulace spárkaté zvěře.
Zákon nicméně zakazuje zařazovat lesy z první zóny do lesních hospodářských plánů. Senátoři se neúspěšně pokusili ze zákona vypustit další větu: „Rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření.“
Spory kolem kácení i turistů
Především však dolní a horní komora českého parlamentu bojovaly o úvodní ustanovení, podle kterých „veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů…“ a „dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“.
Ani to se nepodařilo kritikům vypustit, ačkoli to podle nich znamená vyhlášení bezzásahovosti. Právě kolem toho, zda by mělo být povoleno v nejpřísněji chráněných oblastech kácet či odvážet dřevo, se točí dlouholeté šumavské spory, které de facto pohřbily několik předchozích pokusů věnovat šumavskému národnímu parku speciální zákon.
Pravidla, která prosadilo ministerstvo životního prostředí, vycházejí z jiného přístupu. Jak upozornil při debatě před závěrečným schvalováním zákona ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), na místech, kde stromy uschnou a popadají, nezůstává mrtvá krajina.
Zamítnutím senátních změn také padl návrh, aby zákon přímo konstatoval, že je účelem národního parku mimo jiné „využití území národních parků pro vzdělávání, turistiku a rekreaci…“ namísto zmíněného „šetrného turistického využití“.