Praha – Prosincová schůze Poslanecké sněmovny je mimořádné nabitá. Poslanci mají do konce roku projednat ještě více než 100 zákonů včetně zákonu o státním rozpočtu na příští rok, který vstupuje do druhého čtení. Čeká je i jednání o zvýšení platů ústavních činitelů. První den schůze projednali hned několik bodů.
- V úvodu schůze poslanci rozhodli o vydání Romana Pekárka k trestnímu stíhání.
- Místo zrušení zákona o úrazovém pojištění schválili dvouletý odklad normy.
- Popořili návrh zákona o státním občanství.
- ČSSD se nepodařilo prosadit jednání o sKartách.
- Sněmovna také poslala do výborů novelu, podle níž by městští a obecní strážníci získali
některé další pravomoci.
Jednání o státním rozpočtu jde do finále
Mezi nejsledovanější body schůze bude patřit schvalování státního rozpočtu na příští rok. Poslanci na minulé schůzi schválili jeho příjmy, výdaje, deficit a vypořádání. Teď je čeká druhé čtení, při kterém je možné navrhovat přesuny peněz uvnitř rozpočtu.
Třetí Kalouskova verze rozpočtu počítá se zvýšením DPH o procentní bod. Oproti původnímu návrhu klesly předpokládané příjmy a výdaje o 6,1 miliardy. Schodek má proti letošku klesnout o pět miliard na rovných 100 miliard korun, téměř celý ho chce vláda pokrýt vydáním státních dluhopisů. Sněmovna má kvůli peripetiím se schvalováním daňového balíčku letos na rozpočet méně času.
Věci veřejné chtějí usilovat o změnu rozpočtu. Hodlají předložit sněmovně šest pozměňovacích návrhů, které mají přesuny částek v rozpočtu podpořit platy učitelů, rozvoj infrastruktury, sportu nebo kinematografie. Vedle toho chtějí předložit vlastní návrh zákona o DPH, který si klade za cíl v příštím roce daň nezvyšovat a uchovat její stávající podobu.
Vyvlastňování kvůli těžbě uhlí - domy, nebo práce?
Jedním z bodů schůze sněmovny je také projednání prezidentem vetované novely horního zákona, která znemožňuje vyvlastňování kvůli těžbě uhlí. Prezident Václav Klaus ji vrátil poslancům, protože podle jeho názoru by se vláda připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela cestu ke spekulacím s pozemky. Prezidentovo veto uvítalo vedení Ústeckého kraje z důvodu zachování pracovních míst, ekologové ho kritizovali. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) dříve uvedl, že vyvlastňovací paragrafy by se do horního zákona měly vrátit, avšak v modernizované podobě. Ta by měla mimo jiné obsahovat garance státu, který bude o vytěženém uhlí z vyvlastněných území rozhodovat.
Případné vyvlastňování do budoucna hrozí občanům Horního Jiřetína, Černic a Karviné. Územní limity, kterými jsou zatím chráněni, by mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim mělo přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády by také vlastníci domů a pozemků získali novelou lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání. Stát do roku 2014 o prolomení limitů neuvažuje, od roku 2015 by ale mohlo pokračování těžby za limity záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností.
Poslanci míní, Klaus a Senát mění
Poslanci se měli zabývat i dalšími zákony, které jim vrátil prezident Václav Klaus a Senát. Rozhodovat o nich bude ale až za dva týdny. K předlohám vetovaným prezidentem patří zákon o podpoře kinematografie. Zákon předpokládá, že státní fond by na podporu výroby filmů dostával až 300 milionů korun ročně, polovinu od komerčních televizí. Na podporu od státu spoléhají například dokumentární a hrané filmy, tvorba pro děti nebo světově proslulá česká animace. Prezident veto obhajuje „neodůvodněným“ preferováním filmu před jinými oblastmi české kultury či sportu.
Senátem vrácená novela zákona o dani z přidané hodnoty zavádí zejména elektronické podávání přiznání k dani. Má také zamezit daňovým únikům. Senát v této novele na podnět ČSSD doporučil zachovat sazby daně z přidané hodnoty (DPH) v příštím roce na současné výši 14 a 20 procent. Sociální demokraté chtějí zabránit tomu, aby kvůli možnému sjednocení sazeb na 17,5 procenta zdražily léky a potraviny. Zákon o jednotné sazbě DPH 17,5 procenta byl přijat loni a pokud se nezmění, začne platit od ledna 2013.
Půjčky České národní bance i spotřebitelům na lepších základech
Na programu je také opět vládní návrh státní záruky, která umožní ručit za půjčku České národní banky pro Mezinárodní měnový fond na pomoc eurozóně. Záruka má pokrýt půjčky za celkem 2,53 miliardy eur, tedy asi 63 miliard korun, a to včetně úroků.
V závěrečném schvalování je předloha o zlepšení postavení klientů, kteří si berou spotřebitelské úvěry. Například velikost písma podmínek úvěrové smlouvy by neměla být menší, než je písmo samotné smlouvy. Novela také dává možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce, zakazuje používání směnek a šeků či volání na předražené telefonní linky. U konce schvalování jsou i novely o legalizaci marihuany pro léčebné účely a rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
