Varování před extrémními srážkami a záplavami, které vydal pro čtvrtek až neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a srovnávání s katastrofou z let 1997 a 2002 neznamená, že budou aktuálně hrozící povodně stejně rozsáhlé a ničivé jako tehdy, řekl ředitel ČHMÚ Mark Rieder v pořadu Interview ČT24. Na druhou stranu prohlásil, že aktuální odhady jsou rozhodně znepokojující. „Tohle je ta situace, kdy bych si přál, aby nám předpovědi nevyšly,“ řekl.
Poprvé děláme opatření proti povodním dřív, než nastanou, říká šéf meteorologů
Interview ČT24 s ředitelem ČHMÚ Markem Riederem (zdroj: ČT24)
S ničivými povodněmi z let 1997 a 2002 srovnal současnou situaci třeba ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Porovnání s historicky největšími povodněmi, které jsme zaznamenali za posledních třicet let, je porovnání z pohledu takzvané synoptické situace. Není to z pohledu dopadů, není to z pohledu velikosti povodní, ale z pohledu toho, jak jsou rozmístěné tlakové útvary,“ vysvětlil Rieder.
Dodal, že srovnatelné to pravděpodobně bude i z hlediska velikosti zasažené plochy. Čeká se, že extrémní srážky dopadnou v příštích dnech asi na dvě třetiny území Česka, dodal.
Situace nejspíš nebude srovnatelná z hlediska úhrnu srážek. „Navíc víme, že teď jsme měli velmi dlouhou suchou a velmi horkou periodu. Krajina je schopná absorbovat poměrně velké množství srážek. Proto změkčuji to přirovnání s rokem 1997 a 2002, aby neměli občané strach z toho, že by měly nastat podobně rozsáhlé povodně,“ doplnil.
Podle něj dojde na takzvanou „stoletou vodu“ na vyšších jednotkách profilů, kde probíhá měření hladiny toků. Jinde bude docházet k „padesátiletým vodám“, které podle Riedera nejsou rozhodně malé, ale nejsou tak katastrofální jako třeba ty z roku 2002.
Na co se připravit
Pro východní polovinu republiky platí podle ČHMÚ od čtvrtka do neděle extrémní stupeň nebezpečí. Ředitel ústavu vysvětlil, že taková varování jsou kombinací pravděpodobnosti výskytu daného jevu a velikosti jeho dopadu. „Je velmi vysoká pravděpodobnost, že nastane s velmi vysokými dopady,“ uvedl Rieder. Úhrn srážek za tři nebo čtyři dny bude možná místy tvořit 33 až 50 procent celkového ročního úhrnu v daných místech. „To je alarmující,“ dodal.
Rizikové budou prý nejspíš všechny malé vodní toky v horních částech povodí. „Z těch známých se bude jednat o horní tok řeky Moravy, bude se jednat o Bělou, o Odru, také nám vychází i Novohradka na Vysočině, která by měla mít tu padesátiletou vodu,“ nastínil Rieder. Podotkl ale, že modely předpovědí se budou neustále přepočítávat. To, jak špatná situace nastane, bude ČHMÚ nejpřesněji vědět nejspíš v pátek vpodvečer, doplnil.
Pokrok v boji s povodněmi se podle šéfa meteorologů oproti předchozím rokům neuvěřitelně zlepšil. Řekl, že je načase začít s preventivními opatřeními, jako jsou improvizované povodňové hráze. „Je to poprvé za celou historickou dobu na území České republiky, že by se (protipovodňová) opatření začala dělat ještě dřív, než vůbec ten jev nastává. V tom je ohromná změna,“ prohlásil. Velké minulé povodně podle Riedera Česko naučily, jak nastavit systém tak, aby se co nejvíc eliminovaly škody na lidských životech a majetku.
Extrémní srážky zasáhnou větší část Česka, říká Daňhelka
Různé modely se shodují, že střední Evropa, Polsko, Česko, částečně Slovensko a hodně Rakousko budou postiženy extrémními srážkami, byť „se mírně mění lokalizace“, řekl v pořadu Události, komentáře ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka. „Musíme ale počítat s tím, že tady extrémní srážky budou a zasáhnou větší část České republiky.“
Zmínil, že září bylo většinou považováno za měsíc, kdy už se snižuje riziko takto velkých plošných povodní. Není to však podle něj zcela pravda, poslední velká stoletá povodeň před rokem 2002 v Praze přišla 4. září. A například historicky největší povodeň, známá z Kosmovy kroniky, se vyskytla v září, a to až v jeho druhé polovině.
Za nepříjemné nyní považuje to, že po dlouhé době tepla přichází prudká změna a srážky vypadají opravdu extrémně. Zmínil však, že v letech 1997, 2002 ani v roce 2013 nebylo možné na rozdíl od současnosti poskytnout takto dopředu podrobné informace o hrozícím nebezpečí.
V roce 1997 byl model Aladin v provozu pár měsíců a také „radarové obrázky“, tedy radarové odhady srážek, na které se meteorologové dnes hodně spoléhají, „byly ještě v plenkách“. Je také řádově více stanic, které v krátkých časových intervalech hlásí z různých míst vývoj počasí, dodal.
Vrchol srážek očekává v průběhu noci na sobotu a pak v průběhu soboty, na čemž se shodují i různé modely. Na některých místech (například řeky Morava či Labe) však pak může „dotok“ ještě trvat řádově týden.
Události, komentáře: Přípravy na extrémní srážky (zdroj: ČT24)