Policie se s komunistickou historií vyrovnala, společnost ale ne, říká odcházející šéf pražské „mordparty“

Josef Mareš v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Přerod od „esenbáků“ k policistům se vydařil, společnost se však s komunistickou historií vyrovnala hůře. V Interview ČT24 to uvedl bývalý šéf pražského oddělní vražd Josef Mareš, který na konci listopadu skončil ve službě. Z čela pražské „mordparty“ odešel kvůli neshodám s novým vedením po necelých třiceti letech v uniformě.

„Tu třicítku jsem chtěl dotáhnout, ale bohužel jsem měl takové vztahy s nadřízenou, nebo nadřízenými, že už jsem si myslel, že bude lepší pro obě strany, a hlavně pro mé podřízené, abych odešel,“ říká legenda mezi českými vyšetřovateli.

V pražské policii opustil už v lednu místo náměstka pro kriminální policii a vyšetřování Ivan Smékal, nahradila ho Radka Drexlerová. Ta dříve působila na Obvodním ředitelství Praha III a v roce 2010 byla v kategorii velitel oceněna v anketě Policista roku.

„Měl jsem pořád skoro jednoho nadřízeného celou dobu, to byl pan Smékal, který byl tedy vynikající, ale zažil jsem několik ředitelů, zažil jsem několik vedoucích odborů, několik kolegů… Vždycky jsem si myslel, že se se všemi domluvím, a možná už je to tím, že jsem starší, ale prostě přišla tam teď taková ta nová síla, manažeři, a nejsou to z mého pohledu už policisté,“ prohlásil Mareš v Interview ČT24.

Podle jeho názoru je některým lidem jedno, jestli řídí soukromou firmu, nebo policii. „Což mi docela vadí, protože si myslím, že u policie by to mělo být jinak,“ pokračuje Mareš. To se podle bývalého vyšetřovatele může projevit na úspěšnosti sboru.

„Myslím, že teď to běží nějakým způsobem setrvačností, ale ono se to možná za chvilku zastaví, protože s těmi lidmi se nemluví,“ uvedl Mareš. „Byl jsem vždycky vychovávaný v tom, že si vyslechnu argumenty podřízených, což v současné době vůbec u nás neplatilo,“ tvrdí.

Josef Mareš
Zdroj: ČT24

Hrabat se v historii

Mareš nově bude pracovat jako „civil“ v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. „Říkal jsem si, že reálné praxe už jsem zažil dost a budu se trochu hrabat v minulosti – číst v archivech o věcech, které jsem teoreticky prožil jako mladý, tak mě možná budou zajímat,“ říká.

Sám u policie začal pracovat v létě 1990, kdy ještě policisté jezdili ve žluto-bílých „žigulících“ s nápisem VB. „Asi to v lidech ještě bylo, těžko jsem jim mohl vysvětlovat, že v době listopadových dnů jsem byl na té druhé straně a cinkal jsem klíči,“ vypráví.

Přerod od „esenbáků“ k policistům se však podle Mareše podařil. „Myslím, že policie v závažných kauzách nebo v těch, které jsme zažil, je nestranná. Musím říct, že jsem žádný tlak během těch třiceti let, ať jsem vyšetřoval cokoliv, z politických stran vůbec neměl,“ uvedl.

Společnost se podle něj s komunistickou historií vyrovnala hůře, příkladem může být i současné dění kolem vlády Andreje Babiše (ANO). „Dřív by možná pana premiéra nevzali ani k policii,“ říká Mareš s ohledem na evidenci ve svazcích StB. Sám Babiš dlouhodobě tvrdí, že je v dokumentech někdejší tajné policie veden jako její agent neoprávněně.

Chtěli jsme ukázat, že vražda se nevyplácí, říká o Případech 1. oddělení

Mareš kromě své policejní práce proslul také díky tomu, že je spoluautorem populárního televizního seriálu, který se částečně zakládá na skutečných případech, jež bývalý šéf „mordparty“ zažil.

„Když jsem šel do seriálu Případy 1. oddělení, tak motto bylo, že jsme chtěli ukázat, že vražda se nevyplácí. Pokud je nějaký majetkový trestný čin a kolegové to nevyšetří, tak je to i z toho důvodu, že na to mají málo času, je jich málo a tak dále. Ale u vražd se opravdu klade důraz na to, a společnost to chce, což je velice dobře, že by se vražda měla vyšetřit,“ říká Mareš.

„Máme na to prostředky, máme na to čas, nikdo nás úplně nežene do toho, abychom to nějakým způsobem skončili: pachatel neznámý. Pokud je tam alespoň malinké světýlko na konci tunelu, tak každý policista, alespoň z našeho oddělení, na případu pracuje až do konce,“ uvedl.

Josef Mareš v Interview ČT24 dále mluvil o „divokých“ devadesátých letech, o logice policejní práce nebo o tom, že pro některé pachatele znamená odhalení hlavně velkou úlevu.