Policejní nakládání s informacemi o DNA získanými při vyšetřování je neudržitelné. Alespoň si to myslí Nejvyšší správní soud, který odmítl stížnost ministerstva vnitra. Úřad se ohradil vůči pokutě za uchovávání DNA lidí, kteří byli odsouzeni za málo závažné přečiny, nebo je soud dokonce viny zcela zprostil. Ministerstvo se k názorům soudu nevyjádřilo.
Pokuta pro vnitro za ukládání DNA platí, rozhodl soud. Policejní praxe je podle právníka neudržitelná
2 minuty
Události: Nakládání s DNA
Profil lidského DNA je pro policejní práci mnohdy nepostradatelný pomocník. Vyšetřovatelům pomohl například při dokazování v případu vraždy čerpadlářky v Nelahozevsi. Obžalovaný tvrdil, že na místě vůbec nebyl, policisté ale právě díky DNA prokázali opak – vrahův komplic se totiž těsně před úprkem dotkl prodejního pultu.
„Pak bylo akorát technickou záležitostí získat profil DNA a ten později srovnat s profilem ze vzorku prokazatelně odebraného panu Holitzerovi, kde byla shoda,“ popisuje proces státní zástupce Martin Suska.
2 minuty
Události: Za smrt čerpadlářky definitivně devatenáct let
Komplic Ivan Holitzer poté policistům pomohl usvědčit i samotného střelce. I kvůli takovým případům policie i ministerstvo vnitra hájí co nejširší databázi genetických profilů. Soudy ale plošné odebírání a schraňování DNA odmítají.
„Je třeba zohlednit i povahu a závažnost trestného činu, způsob jeho spáchání, okolnosti, za nichž byl spáchán, případně rovněž riziko recidivy,“ zdůvodňuje předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Miluše Došková potvrzení téměř čtvrtmilionové pokuty pro ministerstvo vnitra. Úřad ji dostal za to, že v policejní databázi zůstávaly záznamy o DNA lidí, kteří byli zproštěni obžaloby, případně úřady jejich trestní stíhání zastavily. Resort vnitra se k verdiktu nevyjádřil.
Spor trvá jedenáct let
„Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jasně říká, že systém, jakým funguje národní databáze DNA, pokračovat nemůže,“ interpretuje advokát a specialista na ochranu osobních údajů a soukromí Jan Vobořil.
Ten zastupuje například bývalého vězně Jiřího Pivodu, který se kvůli vymazání profilu z databáze soudí už jedenáct let. Tento i další spory zastavilo čekání na vyjádření Ústavního soudu, který by mohl ministerstvu nařídit změnu zákona.
„Právní rámec je nejenom dostatečný, ale je i perfektně ústavní,“ komentoval celou věc v roce 2018 Karel Bačkovský z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Sám resort v minulém volebním období navrhl novelu, která by nastavila pravidla databáze DNA, k projednávání ve sněmovně ale nedošlo.
