Veřejné zakázky za desítky miliard korun z veřejných rozpočtů vypisují kraje metodou pokus – omyl. Hejtmanství zakázku bez důkladného průzkumu trhu „nějak zadají“ a poté podle připomínek firem podmínky mění. Jednou, dvakrát, třikrát. A například Moravskoslezský kraj změnil parametry veřejné zakázky v jednom případě dokonce osmkrát. Na základě své podrobné analýzy to dokládá skupina expertů z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze.
Pomocí takzvaného zIndexu sestavili analytici žebříček krajů, podle toho, jak transparentně, hospodárně a s jak velkým korupčním rizikem vypisovaly veřejné zakázky. Hodnocení vychází z tvrdých dat za období 2013 až 2015.
„Každý úřad se dnes prohlašuje za nejtransparentnější na světě. Náš žebříček s pomocí zIndexu ukazuje, jak jsou na tom doopravdy,“ sdělil spoluautor hodnocení Jiří Skuhrovec.
„Všechny kraje hodnotíme negativně za to, že veřejné soutěže připravují velmi laxně. Kvůli tomu pak celou čtvrtinu všech veřejných zakázek musela hejtmanství zrušit, protože firmy o ně ztratily zájem. Jihomoravský kraj dokonce rušil každou druhou veřejnou soutěž,“ uvedl Jiří Skuhrovec.
Nejlépe dopadl Jihočeský kraj
Žebříček zIndex ukazuje, že nejtransparentněji, nejhospodárněji a s nejmenším korupčním rizikem vypisoval zakázky Jihočeský kraj, na druhém místě je kraj Ústecký a na třetím Pardubický.
Naopak trojici nejhůře hodnocených tvoří kraje Olomoucký, Královehradecký a Zlínský. Kladně ocenili autoři hodnocení Ústecký kraj za to, že otevřeně připravil desítku soutěží na veřejnou dopravu, zatímco jiné kraje tyto zakázky zadávají „z ruky“, tedy bez transparentní veřejné soutěže.
„Ve zkratce lze říci, že zIndex měří soulad s dobrou praxí, tak jak je popsána v doporučeních mezinárodních organizací, v metodikách ministerstva pro místní rozvoj a materiálech neziskových organizací,“ uvádějí na svém webu analytici z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.
„Je těžké v krátkém čase reagovat na tak odbornou záležitost,“ uvedla k poslednímu místu v žebříčku mluvčí Zlínského kraje Renata Janečková. „Nicméně důležité je, že žádná z veřejných kraje nebyla sankcionována ze strany Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. To znamená, že jsme ve všech případech postupovali v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.“
„Dobrá praxe“ však podle autorů žebříčku požaduje více než jen postup podle zákona. Ten totiž musí pamatovat na řadu nepříliš běžných situací, připouštět množství výjimek a vymezuje proto zadavateli velmi široké mantinely. Dobrá praxe popisuje, jak se má zadavatel typicky chovat mezi těmito mantinely. Právě shodu s dobrou praxí zIndex měří.
Základní parametry: Dostupnost, konkurence, kontrola
„Cílem zIndexu je poukázat nejen na problematické, ale i na úspěšné zadavatele. Hodnocením různých oblastí zadávací praxe ukazuje zadavatelům, co konkrétně mohou zlepšit,“ vysvětlují autoři studie.
Výsledné hodnocení informuje v principu o třech tématech. Prvním je otevřenost, která hodnotí, zda jsou zakázky dodavatelům dostupné. Druhým kritériem je konkurence vypovídající o tom, jestli o zakázky probíhá kvalitní soutěž. Třetím parametrem je pak kontrola, která odpovídá na otázku, zda má veřejnost možnost zjistit, kam tekly veřejné finance.
Autoři analýzy poukazují nejen na problematické, ale i na úspěšné zadavatele. Hodnocením různých oblastí zadávací praxe ukazují zadavatelům, co konkrétně mohou zlepšit.
Zodpovědnost nesou krajští politici
Hodnotitelé sestavili žebříček zIndexu podle zakázek vypsaných v tříletém časovém období. Díky tomu měli dostatečný vzorek zakázek, zároveň ale bylo hodnocené „okno“ kratší než volební cyklus. Za výsledky před řádnými volbami tedy lze činit odpovědnými politické zástupce řídící danou instituci od předchozích voleb.
„Ve srovnání se státními institucemi a městy hodnotíme celkovou kvalitu zadávání veřejných zakázek v krajích jako lepší průměr,“ uvedl analytik Jiří Skuhrovec. „V hodnocení měst je na tom nejhůře Praha, která má zIndex kolem padesáti bodů. Naopak nejlepší Jindřichův Hradec dosáhl kolem osmdesáti tří bodů, tedy podobně jako nejlepší Jihočeský kraj.“
Podle Jiřího Skuhrovce není reálné, aby nějaký úřad získal v hodnocení zIndex s nejvyšším možným počtem 100 bodů. „Ovšem devadesát až devadesát pět bodů je reálných“ dodal.
