Praha – Zdravotní pojišťovny vypovědí do konce roku smlouvy všem nemocnicím a celý příští rok budou jednat o smlouvách nových. Na tomto postupu se pojišťovny dohodly dnes s ministerstvem zdravotnictví ve společném memorandu. Cílem je zrušit deset tisíc nadbytečných lůžek, přesměrovat péči do ambulancí a z uspořených peněz umožnit nemocnicím zvýšit platy zdravotníkům. Asociace menších nemocnic vypovězení smluv považuje za zásah do hospodářské soutěže, měl by to prý tudíž posoudit antimonopolní úřad.
Za ministerstvo zdravotnictví podepsal memorandum s pojišťovnami náměstek Petr Nosek. Ten na brífinku prohlásil, že dohoda by měla zajistit „vyšší kvalitu, vyšší erudici (lékařů), a tudíž i vyšší bezpečnost z pohledu poskytování zdravotní péče“. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák uvedl, že se všechny pojišťovny shodly na tom, že lůžková síť se musí změnit. „K tomu musí být příští rok vytvořeny podmínky,“ poznamenal.
Kolik je v Česku nemocničních lůžek?
V ČR bylo na konci loňského roku ve 189 nemocnicích 62 219 lůžek, z nich 52 590 akutních a 7 398 ošetřovatelských. Ministr zdravotnictví Leoš Heger chce do konce letošního roku zrušit ve fakultních nemocnicích 1 500 lůžek, celkem za celý rok 2 500. Heger řídí 11 nemocnic a sedm ústavů s celkem 18 144 lůžky, z nich 16 755 je akutních.
Šéf Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček potvrdil, že zaměstnanecké pojišťovny se k tomuto kroku připojují, zřejmě už počátkem prosince začnou výpovědi smluv podávat. Od ledna 2012 pak začnou pojišťovny vyjednávat o nových podmínkách platby za zdravotní péči, jež by měly vejít v platnost od ledna 2013. „Není záměr likvidovat lůžkovou péči či šikanovat nemocnice,“ zdůraznil Gajdáček. S podmínkami, podle kterých budou nové smlouvy uzavřeny, se zástupci nemocnic neseznámili.
Příští rok se také změní způsob platby nemocnicím, pojišťovny už nebudou nemocnicím dávat pevné rozpočty, zaplatí za diagnózu, tedy částku za pacienta. Bude v zájmu nemocnic zkrátit ošetřovací doby a léčit efektivně, aby platba nejen stačila, ale nemocnice z ní měla také příjem. Se zkrácením ošetřovacích dob klesne potřeba lůžek.
Jaromír Gajdáček, šéf Svazu zdravotních pojišťoven:
„Měli bychom velmi intenzivně diskutovat o tom, která nemocnice bude navržena k likvidaci celkově nebo oddělení, které bude úplně zlikvidováno. Už to nebude o lůžcích, ale o nemocnicích.“
Šéf Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Eduard Solich je přesvědčen, že podepsané memorandum je „atak na české zdravotnictví“. Rušení nemocničních lůžek podle něj nepříznivou situaci ve zdravotnictví nic neřeší. Nemocnice totiž nejsou placeny podle počtu postelí, ale podle počtu a druhu zdravotnických výkonů. „Nekoordinovaný tlak na rušení lůžek naruší zejména strukturu menších nemocnic, které nejsou tak ekonomicky silné,“ uvedl Solich s tím, že dosažená dohoda mezi pojišťovnami a státem povede k centralizaci péče.
Právník AČMN Stanislav Fiala připomněl, že ministerstvo řídí třetinu lůžkové kapacity, ve svých zařízeních může lůžka rušit i bez memoranda. Zřejmě tedy podle Fialy je cílem zrušit lůžka v regionech, tam ale jsou za nemocnice odpovědné kraje. „AČMN neodmítá objektivně nutnou a potřebnou restrukturalizaci nemocniční péče. Měla by se však dít na základě odpovídajících statistik a analýz,“ navrhl Fiala.
Síť nemocnic se změnou plateb upraví, protože pacienti budou chodit do nemocnic, kde se o ně dobře postarají. Zařízení, o která nebudou mít pacienti zájem, zaniknou nebo změní zaměření, třeba na následnou nebo dlouhodobou péči, kde lůžka chybějí.
Místopředseda správní rady VZP a hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD) se ovšem obává, že tlak na redukci lůžkového fondu může vyvolat větší nerovnost mezi pacienty než plánované zavádění zdravotnických standardů a nadstandardů. „Je to velice nebezpečný útok na zdraví obyvatel, kteří nejsou z okolí velkých nemocnic. Já to zásadně odmítám,“ prohlásil regionální politik. Nejvíce mu přitom vadí, že se ministerstvo zdravotnictví s kraji neradí, jak bude síť nemocnic v Česku vypadat.
