Pohybová zdatnost dětí v Česku se během pandemie covidu zhoršila. Vyplývá to z měření zdatnosti v letech 2019 a 2022, které se uskutečnilo na 1032 školách. Největší zhoršení nastalo u dětí, které nastoupily během covidu do prvních tříd, řekl novinářům předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. Měření srovnávalo vybrané disciplíny, jako je například sprint na šedesát metrů, sedy lehy nebo skok z místa. Zúčastnilo se okolo 150 tisíc dětí.
Pohybová zdatnost dětí se zhoršila, hlavně u školáků v prvních třídách
Podle Tomáše Periče z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy byly výsledky měření až do pandemie každým rokem lepší. Po nástupu covidu a souvisejících opatření se to změnilo.
„Nejhůř opatření spojená s covidem, jako jsou zavřené školy a sportoviště, dopadla na děti ve věku sedmi a osmi let. Ve vytrvalostních disciplínách covid poznamenal víc chlapce než dívky,“ řekl Perič, podle kterého distanční výuka dětem neumožnila vypěstovat si pravidelné sportovní návyky. Výsledky, které pravidelné sportování tolik neovlivňuje, jako je skok z místa nebo držení rovnováhy, jsou podle něj srovnatelné s hodnotami před covidem.
7 minut
Tisková konference Českého olympijského výboru ke zdatnosti dětí po epidemii covidu-19
„Děti by se měly specializovat ve sportu postupně a prokládat ho kompenzační výukou. Například hokejista by se v tělocviku měl učit i jiným sportům a aktivitám, jako je například gymnastika. Ta na školách momentálně ustupuje, protože se většina učitelů bojí, že žáky zraní,“ konstatoval tělovýchovný lékař Luboš Hrazdíra.
Tělocvik na školách by podle Hrazdíry žáka kromě sportovních dovedností měl naučit i základní povely jako vpravo v bok. „Pokud se tyto povely děti nenaučí, můžou mít v běžném životě problém poznat autoritu,“ myslí si lékař.
Stát podle Kejvala dává ročně miliardy korun na léčbu nemocí způsobených nadváhou a obezitou, ale měl by se zaměřit víc na prevenci, včetně podpory sportu. Kejval se obává, že stát bude v energetické krizi hledat úspory uzavíráním stadionů a tělocvičen.
