Podle sněmovny má být komerční šíření nacistických symbolů trestné. Poslanci řešili i vydírání těhotných žen

Nahrávám video

Komerční šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí bude zřejmě trestné. Poslaneckou úpravu ve středu schválila sněmovna ve vládní novele trestního řádu a zákoníku, která se týká alternativních trestů. Zavedena by měla být také stálá zbraňová amnestie nebo terapeutické programy pro rizikové řidiče. Vládní předloha se týká i změn procesů souvisejících s alternativními tresty, s řadou sněmovních doplňků ji nyní dostanou k posouzení senátoři.

Proti trestním předpisům by se podle návrhu provinil člověk, který by vyrobil, dovezl, nabídl, veřejně zpřístupnil, uvedl do oběhu nebo prodal dílo s vyobrazeními hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Základní sazba by činila až tři roky vězení, nejvyšší až šest let odnětí svobody. Trestné by naopak nebylo využití takového propagandistického materiálu například při výuce a při zpravodajství o aktuálních nebo historických událostech.

Úpravu prosadila skupina poslanců v čele s předsedou lidoveckého klubu Janem Bartoškem v reakci na kauzy prodeje předmětů s portréty představitelů třetí říše. Nyní podle nich není možné prodej těchto věcí postihnout, protože se nedaří prokázat úmysl podporovat nebo propagovat nacismus. Vyšetřování případu ale nyní ukončila policie. Kriminalisté obvinili jednoho člověka a firmu z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a z výtržnictví.


Trvalou zbraňovou amnestii sněmovna schválila na návrh Jiřího Maška (ANO). Člověk, jenž by dobrovolně odevzdal nelegálně drženou zbraň, by díky účinné lítosti nečelil stíhání za nedovolené ozbrojování.

Možnost soudu uložit řidiči povinnost absolvovat terapeutický program poslanci do předlohy přidali podle návrhu Zuzany Ožanové (ANO).

Zpřísňuje se trest za vydírání těhotných žen

Předloha také zpřísňuje trest za vydírání, pokud by směřovalo vůči těhotné ženě. Hrozilo by za ně podle návrhu skupiny poslanců v čele s Helenou Válkovou (ANO) až osm let vězení místo čtyř let. Poslanci úpravu zdůvodňují tím, že předmětem nátlaku bývá i samo těhotenství ženy, kdy je nucena k tomu, aby podstoupila legální potrat.

Ředitelé věznic pak také zřejmě získají zmocnění k tomu, aby umožnili odsouzeným a obviněným lidem využívání vězeňské výpočetní techniky pro vzdělávání. Skupina poslanců v čele s Lukášem Černohorským (Piráti) tím chce zejména vyjasnit, kdo využívání počítačů povoluje. „Pravomoc ředitele věznice bude přispívat ke zpřístupnění a zkvalitnění formálního vzdělání pro odsouzené ve výkonu trestu a obviněné ve vazbě,“ napsali autoři ve zdůvodnění schválené úpravy.

Alternativní tresty se zadávají s prodlevou a příliš formálně

Vládní novela se týká postavení a pravomocí pracovníků Probační a mediační služby. Proces nařizování výkonu některých alternativních trestů, mezi které patří například obecně prospěšné práce, je nyní podle ministerstva spravedlnosti příliš formalistický. Problémem je třeba také to, že soudy nereagují dost rychle na zprávy Probační a mediační služby. Navrhované změny mají odstranit prodlevy, které současný systém vytváří.

Sněmovna do předlohy vložila i další procesní úpravy. Rozšířila například možnosti nejvyššího státního zástupce podávat dovolání v neprospěch obžalovaného a z rozhodování o obnově řízení vyloučila soudce, který věc rozhodoval v první stupni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 21 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled