Praha - Při současné obnově Karlova mostu podle inspekce ministerstva kultury zásadně utrpěla jeho estetická a výtvarná hodnota. Nekoncepční opravou zábradlí byla podle protokolu z kontroly památkové inspekce značně poškozena autenticita i dokumentační funkce této významné národní kulturní památky. Zástupci magistrátu a Národního památkového ústavu (NPÚ) se proti tomuto hodnocení ohradili a pochybení zásadně odmítají.
Na odpolední mimořádné tiskové konferenci zástupci NPÚ oznámili, že chystají na zprávu o současném stavu rekonstrukce vydat během týdne adekvátní odpověď. Zdůraznili, že se oprava připravovala několik let a vyjadřovalo se k ní několik komisí. „Ta zpráva znehodnocuje význam institutu památkové inspekce,“ řekl Kněžínek.
Zástupce NPÚ Ondřej Ševců ale připustil drobná pochybení, například při spárování nebo usazování kamenů. „Přiznávám, že na několika místech se kameníci netrefili,“ řekl Ševců. Některé kameny podle něj vyčnívaly o jeden až dva centimetry, to ale firma opravující most napravila.
Národní kulturní památka je podle inspekce provedenými zásahy ochuzená o „mimořádně pohledově působivou tvarovou i barevnou pestrost a plasticitu originálního řešení odrážejícího historický vývoj mostu“. Památce ublížila zejména rozsáhlá výměna opravitelných autentických kamenů za kvádry vyrobené z nevhodného pískovce a změna původní řezby kamene.
V zásadním rozporu s původní podobou je podle zprávy i nově sesazené kamenné zábradlí mostu. Mnohé původní kvádry jsou zkráceny či osazeny na jiném místě. Nové kusy se svým tvarem a rozměrem neshodují s původními. Současný pracovní přístup podle inspekce není kvalitní řemeslnou prací, která je pro opravu Karlova mostu nezbytná: „Kamenné bloky jsou osazeny křivě a nepřesně, jsou dosekávány na místě, aby bylo skryto jejich špatné osazení. Provedené úpravy svým vzhledem evokují dojem levného a nepříliš povedeného obkladu, respektive kašírování.“ Počet vyřazených kamenných kvádrů navíc výrazně přesáhl množství zjištěné diagnostickým průzkumem Přírodovědecké fakulty UK. „Podle tohoto průzkumu mělo být nahraženo třicet procent kamenů, a je tam vyměněno 70 procent,“ doplnila zástupkyně inspekce Lenka Svobodová Ministerstvo kultury dnes zprávu zveřejnilo na své internetové stránce.
Město si nevyžádalo závazné stanovisko státní památkové péče
Město v době přípravy obnovy této památky podle zprávy pochybilo i v dalších směrech. Neoznámilo svůj záměr Archeologickému ústavu AV, čímž údajně porušilo zákon. Nezajistilo vypracování aktualizovaného stavebně-historického průzkumu, nezajistilo průzkum kamenických značek a nepředložilo návrh úprav na zabezpečení ochrany sochařské výzdoby a ploch konstrukce mostu ohrožených během stavby.
Vlastník mostu navíc nepředložil ani dokumentaci řešící opravu kamenného zábradlí a přilehlých partií a nevyžádal si závazné stanovisko příslušného orgánu státní památkové péče, který rozhoduje, zda jsou zamýšlené práce z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a za jakých podmínek je lze uskutečnit.
Oprava Karlova mostu začala loni v srpnu. Stavebníci pokládají novou izolaci, vyměňují i kameny v zábradlí mostu. Postup prací zkoumala památková inspekce ministerstva kultury od poloviny července. Magistrát však kvůli zprávě nehodlá harmonogram rekonstrukce výrazně měnit.
