Praha - Alzheimerovou chorobou trpí už 130 tisíc Čechů a jejich počet neustále roste. A není to trend jen český. Evropská unie proto tlačí na zavedení systémové péče. Kabinet tak dnes bude projednávat první národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc. Týkat by se měl období od roku 2014 do roku 2017. Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou je podle předsedkyně České alzheimerovské společnosti Ivy Holmerové v Česku nedostatečná a pomoc pečujícím rodinám je mizivá. Akční plán by podle ní mohl situaci zlepšit, stejně jako pomohly plány ve Francii či Británii.
„Přejeme si, aby byl plán konkrétní a jmenoval konkrétní opatření, která by mohla postiženým pomoci. Zatím se jedná o koncepci, je to první krok k tomu, aby Česká republika nějaký plán měla. Je toho velice mnoho, co by se mělo udělat,“ uvedla Holmerová.
Podle Holmerové neexistuje v Česku dostatečný systém záchytu onemocnění a musí se zpřesnit diagnostika. Počet léčených pacientů představuje jen cca 10 procent. „Nesmírně bolestný je systém péče. Neustále narážíme na jakési vakuum mezi zdravotní a sociální péčí. Lidé s Alzheimerovou chorobou a jinými demencemi jsou nemocní, ale jsou dlouhodobě nemocní čili spadají do jakési pomyslné, ale v praxi bohužel stále reálně existující mezery mezi resortem zdravotnictví a sociálních věcí,“ dodala Holmerová.
Nezaměňujme stáří a alzheimera
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a zhoršuje schopnosti myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Nemoc začíná pozvolně. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Alzheimerova choroba
- nemoc narušuje myšlení, paměť i úsudek
- je zřídka dědičná (1 procento případů)
- v Česku trpí nemocí přes 120 tisíc lidí
- v roce 2050 by počet pacientů mohl dosáhnout čísla 225 tisíc
- zatím nemáme žádný lék, který by toto onemocnění vyléčil
Při včasné diagnostice mohou léky pomoci
V návaznosti na včasnou diagnostiku by měla být i léčba. Léky mohou průběh onemocnění zpomalit. „V ústavech jim dáváme spíše tlumivé léky, které mají zmírnit jejich takzvané “problémové chování„ místo toho, abychom se snažili zlepšit kvalitu jejich života. To je špatně,“ upozorňuje Holmerová, podle níž také naprosto chybí služby v domácnosti a podpora rodin, pečujících, a terénní služby. Péče o nemocné je velice personálně náročná a nedostatek vyškolených pracovníků je jedním ze zásadních problémů. Plán Alzheimer by měl mimo jiné zaškolovat nové pracovníky.
Alzheimerovu chorobu poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi milionů obyvatel Evropy. Když Alzheimer poprvé referoval o „podivně těžkém onemocnění mozkové kůry“, nejevili kolegové o jeho objev větší zájem a hodnotili ho spíš jako kuriozitu. Nyní je Alzheimerovo jméno známé na celém světě.
