Před 75 lety vrcholila v italském Bari příprava československých parašutistů ze skupiny Spelter (v překladu Zinek). Břetislav Chrastina, Jaroslav Kotásek, Rudolf Novotný a Jan Vavrda patřili do třetí vlny výsadků, vyslaných na území protektorátu Čechy a Morava z Velké Británie. Hlavním úkolem skupiny Spelter byla zpravodajská činnost a zajištění dodávek zbraní pro domácí odboj. Spojit se proto měla s moravským velitelstvím Obrany národa.
Po výsadkářích skupiny Spelter šlo gestapo hned od seskoku. Nakonec ale patřili k nejúspěšnějším
Události: Skupina Spelter patřila k nejúspěšnějším výsadkům z Velké Británie (zdroj: ČT24)
Na začátku května seskočil výsadek nad okupovanou vlastí a dopadl nedaleko obce Kramolín na Vysočině. Padáky dvou z nich ale uvázly v korunách stromů a nebylo možné je ukrýt. Gestapo začalo po výsadku okamžitě pátrat. „Byl sem vyslán pátrací oddíl z jihlavského gestapa, který zajistil zakopané padáky, dva padáky na stromech. Kam parašutisti odešli, ale gestapo nezjistilo,“ přibližuje badatel a publicista Vlastislav Janík.
Velitel skupiny Břetislav Chrastina ale situaci přehodnotil a změnil směr své cesty. Místo k ostatním odešel na Slovensko, kde se přidal k partyzánům a později bojoval v 1. čs. armádním sboru.
Velení se ujal rotný Kotásek a skupina se rozhodla začít budovat zpravodajskou síť. Během své činnosti narazili na několik konfidentů gestapa a jen díky nešikovnosti jednoho z nich odbojáři rozpoznali zrádce. To však vedlo k otevřenému zásahu gestapa proti trojčlenné paraskupině. Do prostoru u hájovny nedaleko obce Myslibořice vyrazily čtyři stovky Němců.
U hájovny došlo ke střetu. „Byl zde zastřelen nový velitel paraskupiny Jaroslav Kotásek a parašutisti tu ztratili veškerý operační materiál. Utekli jenom s ručními zbraněmi,“ popisuje Vlastislav Janík. Zbylým členům výsadku Spelter Rudolfovi Novotnému a Janu Vavrdovi se podařilo proklouznout ze sevření a ukrýt se v domamilské hájovně. Právě tam před koncem války zahájili svou bojovou činnost.
V dubnu 1945 zajistil Spelter dvakrát letecký shoz zbraní. Jejich celková váha se odhaduje na devět tun zbraní a munice, které posloužily místnímu odboji. Spelter na sebe navázal asi 250 odbojových spolupracovníků a ke konci války operoval po celé jižní Moravě.
I přes některé nezdary patří skupina Spelter k nejúspěšnějším výsadkům z Velké Británie.