V Česku se po pěti letech zastavil úbytek zdravotních sester a podle zdravotnických statistik loni dokonce mírně narostl počet úvazků. V systému tuzemské péče ale nadále chybí kolem tří tisíc sestřiček.
Zatímco v roce 2012 v tuzemském zdravotnictví pracovalo bezmála 84 tisíc sester, před dvěma lety jich bylo o tisíc méně. Vedle nevyhovujících platových podmínek stála za odchodem sester fyzicky i psychicky obtížná práce, velká odpovědnost a nevyhovující pracovní podmínky.
K zastavení propadu jejich počtu došlo až v loňském roce, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky evidoval 82 796 úvazků – to představovalo meziroční nárůst o 108 úvazků. Dílčí zlepšení situace ale nedostatek sestřiček nezahojilo.
Mínus tři tisíce
U tuzemských pacientů jich podle odhadů stále chybí až tři tisíce. Na jednu sestru nyní průměrně připadá 128 obyvatel. Nejhorší situace je ve Středočeském kraji, kde musí obstarat 181 obyvatel. Nejlepší je naopak v Praze (85 lidí).
Jak dodává prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová, nedostatek panuje hlavně na odděleních lůžkové péče. „Tam je třeba daleko více odborných zaměstnanců, protože péče je stále náročnější,“ říká.
A obdobně mluví také náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula: „Sloužit chce stále méně a méně lidí. Musíme hledat ještě větší navýšení, než je tomu doposud.“
Nařizované přesčasy
Obsazování služeb v nemocnicích se ještě komplikuje v době dovolených nebo kolem Vánoc. Například v Jindřichově Hradci chybí deset sester a nedostatek pracovní síly zatím řeší nařizováním přesčasů. Trpět tím může hlavně pacient.
„Ošetřovatelská péče je sice kvalitní, ale s novými sestrami by byla plynulejší a optimálnější pro pacienty,“ říká ředitel zdejší nemocnice Miroslav Janovský.
Proti odchodům penězi
Hlubší personální krizi chce ministerstvo zdravotnictví zabránit mimo jiné lepšími platovými podmínkami. Loni průměrný výdělek sestřiček překročil hranici třiceti tisíc (30 280 korun), před čtyřmi lety si přitom každý měsíc z práce odnášely o skoro čtyři tisíce méně (26 500 korun).
Příjem jim momentálně roste dokonce rychleji než lékařům, meziročně o šest procent, čili o půldruhého procenta rychleji než doktorům.
Lepší platové podmínky přitom podle statistik platí ve státních zařízeních (průměrný plat 32 755 korun), zatímco v privátní sféře je průměr o téměř šest tisíc nižší. Nůžky by se navíc měly ještě rozevřít; už od července mají sestry ve směnném provozu příplatek dva tisíce korun za měsíc. Ten bude i v novém roce, v lednu se navíc o 10 procent zvýší tarify. Příští rok tak podle ministerstva zdravotnictví z rozpočtu půjde na výdělky sester o 6,6 miliard korun víc.
Nábor z Východu vázne
Některé nemocnice se snaží hledat sestřičky v cizině – třeba na Ukrajině nebo v Rusku. Komplikuje jim to ale neúnosná byrokracie. Příkladem může být pražský IKEM, kam přišlo osm sester z Ruska.
„Administrativní zátěž je opravdu vysoká. Předpokládali jsme, že přiletí v horizontu čtyř, pěti měsíců a nakonec to trvalo rok. Některé navíc vízum ještě nemají a přiletí až v lednu,“ potvrzuje hlavní sestra IKEM Martina Šochmanová.
Aby navíc mohly ruské sestřičky plnohodnotně vykonávat svou práci, musí ještě složit zkoušky; dokud se nenaučí lépe česky, mohou měřit EKG nebo přestýlat postele, vydávat léky ale nesmí.
Byrokracie trápí i nemocnici v Liberci. Náborářská delegace odsud vyrazila na konci března na Ukrajinu, kde vybrala patnáct zájemkyň. Zařídit pro ně potřebné dokumenty se dosud nepodařilo.
„Z patnácti sester zbývá jenom osm, ostatní ztratily trpělivost,“ uvádí mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. „Nicméně věříme, že až se nám to podaří zrealizovat, tak budou následovat další.“
