Podíl na nedostatku zdravotních sester nese i nízká nezaměstnanost, díky které si mohou zdravotnice lépe volit zaměstnání a vyhnout se směnnému provozu. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) s tím, že české nemocnice mají personální tíseň právě na lůžkové péči – na ambulantní nikoliv.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky pracovalo na sklonku roku v tuzemském zdravotnictví bezmála devadesát tisíc sester, z toho více než dvaapadesát tisíc sloužilo v nemocnicích. V českém systému tak nadále chybělo 3266 obsazených úvazků, a nemocnice z toho tvořily bezmála polovinu (1517 prázdných míst).
Podle šéfa resortu Miloslava Ludvíka (ČSSD) se situace mírně zlepšila, aktuálně se prý poptávají dva tisíce sester. Ani tato červená čísla nejsou dostačující. A i když se jako tradiční důvody nedostatku kvalifikovaného zdravotního personálu uváděly odchody do zahraničí nebo nedostatečné platové ohodnocení, ministr v Otázkách Václava Moravce upozornil ještě na jeden důvod.
„Základní problém je v tom, že díky velmi nízké nezaměstnanosti v České republice – a díky bohu za ni – není tak atraktivní povolání ve směnách. Ve chvíli, kdy má dáma na výběr, každá dá přednost jednosměnnému provozu. Nechybí nám sestry v ambulancích, ale u lůžek.“
Změny se vláda snaží docílit hned několika způsoby; s novým rokem se ve zdravotnictví očekává desetiprocentní růst na tarifech platů, sestry ve směnném provozu také dostanou dva tisíce hrubého navrch. Především pak prochází změnou systém vzdělávání.
Roithová: Snížené vzdělání nás vrací do minulého století
Novela, kterou v tomto týdnu schválil Senát a která má začít platit od letošního září, zavádí často diskutovaný model 4+1 – sestry, které mají středoškolské zdravotnické vzdělání, získají odbornost za rok studia místo současného tříletého bakaláře. Podle ministerstva to usnadní jejich cestu do praxe, nový model má ale i své kritiky.
„Považuji to za zoufalý krok v zoufalé situaci, krok zpět do minulého století, když všechny ostatní země kvalifikaci naopak zvyšují,“ prohlásila zdravotnická expertka lidovecké strany Zuzana Roithová.
„Rozdíl mezi střední školou a bakalářským studiem je zhruba dva tisíce hodin odborné praxe. To není možné za jeden rok na bakalářském studiu zvládnout,“ varovala s tím, že mladé sestřičky z logiky věci nebudou mít dost zkušeností, nebudou umět s pacienty komunikovat a povede to ke zhoršení péče.
Tyto výhrady připouští i sám sociálnědemokratický ministr. „Je to kompromis. Bez debaty. Není to ideální řešení. A říká, pojďme zvednout počet sester, které mohou pracovat samostatně a nemusí být pod dohledem,“ uvedl s tím, že úkolem nyní bude zlepšit kvalitu tuzemských „zdrávek“. „Je pravdou, že jsme hrozným způsobem snížili kvalitu středních zdravotních škol a musíme se vrátit k tomu, aby z nich vycházely kvalifikované zdravotní sestry.“
Ludvík: Lékaři se na vzdělané sestry nespolehli
Výtky zaznívají i od zástupce pravicové opozice. „Sociální demokracie hasí požár, který sama založila. Problém vznikl v roce 2004, kdy se schvaloval nový zákon o vzdělávání lékařů a kdy se přišlo na to, že všechny sestry musí mít de facto vysokoškolské vzdělání,“ prohlásil zdravotnický expert ODS Petr Zimmermann. „Sestry, které byly magistrami, měly tendenci jít do administrativy. Kdo má vysokou školu, touží po kanceláři. Těch, kdo se stará o pacienty, ubylo.“
To Ludvík připouští rovněž, zároveň ale upozornil na to, že nárokem na vysokoškolské vzdělání se Česko jen přizpůsobilo tehdejším požadavkům Evropské unie. Odsouhlasil i další výhradu, a sice že ani vyšší vzdělání nevedlo ke kýženému efektu, kdy by erudovanější sestry přebraly část lékařských kompetencí.
„Lékaři je nechtějí pouštět,“ uvedl ministr a dodal, že se nehodlá pouštět do boje s Českou lékařskou komorou, která se posilování sesterských pozic podle něj brání: „Ve zdravotnictví ale nemůžeme válčit. Musíme se dohodnout. Je to dohoda mezi lékaři a sestrami a doufám, že se tam vnese.“
