Stát má mít kontrolu nad tím, kdo dostane maturitní vzdělání; laťka ale má být přiměřeně nízko, myslí si ministr školství Robert Plaga (ANO). Podle něj nemá vést maturitní zkouška k tomu, že zůstane větší množství lidí po konci střední školy bez závěrečného razítka a se základním vzděláním. O tom, jak náročná maturitní zkouška ve skutečnosti byla, má podle něj rozhodovat i pověst konkrétní školy. Plaga to řekl v debatě se studenty gymnázií a lycea v pořadu Otázky Václava Moravce.
Plaga: Státní část maturit je základní laťka, prestiž dodá pověst školy
Ministr školství Plaga: Pojďme hledat základ, který má být pro všechny u maturity společný (zdroj: ČT24)
Podle ministra školství Plagy by nebylo správné, kdyby rostl počet neúspěšných maturantů a ti by měli stejný „papír“ jako absolventi základních škol. „Stát má garantovat minimální kvalitu, a pojďme se bavit o tom, jak vysokou. Ale státní maturita nemá být selektivní nástroj, který někomu brání ve vzdělání,“ zdůraznil.
Společná část státní maturity by proto měla představovat základní, nutnou úroveň znalostí středoškoláka. „Pojďme se vrátit k základu. A ten je, že státní maturita je minimální základ, kterého lze dosáhnout na všech středních školách. Prestiž maturitnímu vzdělání má dodat konkrétní škola podle toho, jak dobrý má zvuk,“ tvrdí ministr školství.
Podle studenta Michaela Chochola z VOŠZ a Střední zdravotnické školy 5. května v Praze však mohou být rozdíly v úrovni maturantů i na jedné, větší škole.
Maturitní zkouška: neúspěšnost
(Ne)povinná matematika
Student Chochola v pořadu OVM komentoval také záměr ministerstva zavést na středních školách povinnou maturitu z matematiky. „Já jsem z lycea, ale na škole jsou i lidé, kteří ví, že jim třeba matematika k ničemu nebude. Mají praktickou výuku mimo školu a maturita z matematiky jim v zaměstnání nepomůže,“ upozornil.
Přesto by podle Plagy měli záverečnou zkoušku z matematiky skládat všichni – a projekt by měl začít v jednom termínu bez ohledu na druh školy. „Je to varianta na stole. Možná dojdeme k tomu, že termín povinné maturity z matematiky pro gymnázia se posune na školní rok 2021/2022.“ Maturita z matematiky měla být původně povinná od roku 2020 pro gymnázia a lycea a o rok později pro všechny ostatní s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů.
Podle Plagy se ale při debatách o tomto tématu často mluví jen o termínech místo o obsahu zkoušky. „Pokud máme stejnou zkoušku pro všechny, tak musíme hledat to společné. A to je využitelnost matematiky pro budoucí život,“ upozornil ministr školství.
Musíme si říct, jakého člověka a jaké školství chceme v roce 2030.
Plaga: Přežiju, když u slohovek přimhouří učitel oko
Do konce února dokončí ministerstvo školství návrh, podle kterého se maturitní slohové práce začnou opět opravovat na školách, odkud studenti pocházejí. „Učitelé by mohli hodnotit slohy svých studentů za dva roky. Je to přidaná hodnota slohové práce, že ji hodnotí na té škole, kde člověk působí, protože centrální hodnocení slohovek je hodně formální. Jsem schopen žít s tím, že pedagog studentovi přidá – třeba půl stupně. Na pověsti maturanta to vůbec nic nezmění.“
Zrušením centrálních oprav písemných prací z češtiny by mohl stát něco ušetřit, přesnou analýzu ale Plaga nemá.
Kompromis mezi množstvím informací a kreativitou
Podle studentů je ve školství potřeba – kromě zvyšování platů učitelů – ubrat z množství informací, které se probírají. A propojit to, co zbývá. „Musíme najít kompromis mezi kreativitou a kvantem informací v hodinách. Jako gymnazistovi mi říkají, že jsem budoucí elita a musím vědět všechno. Ale ono je to spíš tak, že všechno se vším souvisí a my bychom se měli učit myslet v souvislostech,“ zdůraznil student 3. ročníku Gymnázia Františka Palackého z Valašského Meziříčí Erik Zabrucký.
S tím souhlasí i ministr Plaga. „Nejde jen o to dostat informace ke studentovi, ale vyhodnotit, co je důležité. Stát by měl dát učitelům prostor – a metodicky podporovat ty, kteří si s tím neví rady. To je provázané i s platy, ředitelé mají mít možnost ocenit ty nejlepší,“ zdůraznil s tím, že průměrný hrubý měsíční plat učitelů dosáhl v loňském třetím čtvrtletí 33 900 korun.
Letos už by to mělo být zhruba 39 tisíc. „Je to projekce průměru za celý rok 2019, nikdo neřekl, že to učitelé najdou na výplatní pásce už v lednu,“ dodal Plaga.