Tabulky ukazují průměrný plat učitelů přes 39 tisíc korun. Řada z nich však na tuto částku nedosáhne

Nahrávám video

Průměrný hrubý měsíční plat učitelů přesáhl 39 tisíc korun, což je o pět tisíc víc než v roce 2018. Vyplývá to z nové analýzy ministerstva školství, kterou získala ČT. Stejným tempem by se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měly platy učitelů zvyšovat i v příštím roce. Ve vládě však panuje spor, jestli se má zvyšovat jen tarifní složka všem nebo i prémie těm učitelům, které ředitelé považují za dobré.

Od února dostanou i kuchařky, školníci a další nepedagogičtí pracovníci ve školství skoro tři tisícovky navíc, a jejich hrubá mzda tak průměrně vzroste na 21 tisíc korun měsíčně.

Ministerstvo školství ve své nejnovější analýze tvrdí, že jen od roku 2015 do letoška vzrostl průměrný plat pedagogů o víc než 12 tisíc korun hrubého. Nejrychleji stát zvyšoval učitelské platy v posledních dvou letech.

Podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka velká část učitelů, více než dvě třetiny, může na aktuální průměrný plat dosáhnout. Ředitelé škol však tvrdí něco jiného. „Pokud bereme v úvahu lednovou výplatu, tak na 39 tisíc nedosáhne skoro nikdo,“ uvedl například ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze Jan Korda.

Učitel ze ZŠ a MŠ Kašava Tomáš Juříček připouští, že slibovaná částka zní pěkně. „Ale můj plat se od ní liší velice výrazně, řekl bych možná o světelný rok. Je potřeba to brát asi s rezervou, protože do těch platů se počítají i platy ředitelů,“ upozornil.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) slibuje v průměru pro celý rok 2019 desetiprocentní navýšení. „Od ledna je desetiprocentní navýšení tarifu a od března, případně dubna budou mít po podpisu rozpočtu ředitelé k dispozici i dostatek prostředků pro netarifní složky platu,“ upřesnil Plaga. Je přesvědčen, že na plat 39 tisíc dosáhne v průběhu roku téměř polovina učitelů.

Průměrný plat učitelů v letech 2014 až 2019
Zdroj: ČT24 / Ministerstvo školství

Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že do roku 2021 vzroste průměrný plat učitelů minimálně na 150 procent jejich průměrné mzdy z roku 2017. Tedy aspoň na 45 342 korun hrubého měsíčně. Tento závazek podle Babiše stále platí a kabinet má pro svůj plán podporu všech parlamentních stran.

Všem stejně nebo dobrým víc

Spor se však vede o to, jak velkou míru autonomie budou mít v rozdělování peněz na platy ředitelé. „Rok 2020 chceme navýšit o 15 procent s tím, že tarif by měla být půlka a půlka by měla být pohyblivá složka. Protože my skutečně chceme, aby ředitelé škol měli podstatně větší kompetence,“ navrhuje Babiš.

Vládní ČSSD a také komunisté, kteří kabinet tolerují, s tím nesouhlasí „Já bych byla ráda, kdyby celá ta částka šla do platových tarifů, protože učitelé mají pořád nízké platové tarify,“ říká místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová.

ANO se však může spolehnout na podporu minimálně některých opozičních poslanců. „My jsme pro to, aby i určitá část šla do netarifních částí,“ předesílá poslankyně a místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.

O konkrétní podobě 15procentního růstu platů učitelů v příštím roce by měla vláda rozhodnout na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se nyní zabývá předlohou o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Koalice prosadila, že o novele bude sněmovna hlasovat nejpozději hodinu po půlnoci na středu. Dříve v úterý se ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 9 hhodinami

Evropský pohled