Praha – Parlament se zapojí do debaty o způsobu zásahu proti kůrovci na Šumavě. Podnětem je petice s 13 200 podpisy, kterou zorganizovaly šumavské obce. Její iniciátoři ji dnes předali předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové i předsedovi Senátu Milanu Štěchovi. Podle petičních tezí panuje na Šumavě kalamita lýkožrouta smrkového a národní park by jí neměl být ponechán napospas. Jako řešení situace označují autoři petice kácení, což ovšem odmítá řada ekologů a přírodovědců, podle nichž takové řešení nevratně šumavskou přírodu poškodí.
Peticí za kácení na Šumavě se bude zabývat Parlament
„Výsledkem jsou stále se rozšiřující tisíce hektarů suchých lesů včetně zbytků původních pralesů, likvidace genofondu původního šumavského smrku a následně zbytečně vznikající stovky hektarů holin,“ uvádí se v petici Svazu obcí Národního parku Šumava. Podle slov bývalého předsedy svazu Františka Nyklese při dnešním předání v Senátu petice vznikla před dvěma lety v době, kdy se proti kůrovci na Šumavě dalo ještě razantně zasáhnout. Nyní už ale podle něj třetina šumavských lesů uschla. Přesto věří, že se situace dá ještě zachránit. Svaz podpořil snahy nového ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského, který je pro kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších partiích parku.
Ředitel Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan (TOP 09):
„Jsem přesvědčen o tom, že na Šumavě má mnohem víc zaznít hlas přírodovědců, kteří rozhodně nedoporučují kácení v prvních zónách, a dokonce by byli rádi, aby se některý bezzásahový režim uskutečnil i v části druhých zón. Národní park by měl zachovat svou základní koncepci, kvůli které byl zřízen, tedy ochrana přírody má naprostou přednost.“
GALERIE
videogallery_000122283
Podle odborných studií jsou ale ekologické důsledky holin po kácení nesrovnatelně horší než v lesích s uschlým, ale ponechaným stromovým patrem. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) minulý týden rozhodl, že v částech nejcennějších chráněných zón Šumavy se bude moci kácet, ale jen ručně motorovou pilou. Pokácené dřevo bude muset v prvních zónách zůstat na místě k zetlení. Na celém území parku zakázal jakékoli letecké postřiky a v 1. zónách užití biocidních látek. Bez zásahů mají zůstat rašeliniště, aby se zachoval samovolný vývoj.
Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD):
„V důsledku kůrovcové… kalamity, je nutné postupovat nyní velmi tvrdě, byť se to mnoha odpůrcům pana Stráského nelíbí.“
Senátní výbory uspořádají k obsahu petice po čtyřech letech znovu veřejné slyšení, materiálem se bude zabývat i horní komora jako celek. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) podpořil Chalupův přístup, který podle něj naslouchá více než jedné skupině. „Nejde postupovat jinak, než všechny zúčastněné vzít k pomyslnému jednacímu stolu a nalézt řešení,“ uvedl Štěch.
Semináře ve sněmovně by se měl zúčastnit ministr Chalupa a bude snaha pozvat i ředitele parku Jana Stráského. Prostor by podle předsedkyně měli dostat i odborníci. Němcová také uvedla, že jedním z výsledků může být dohoda poslanců s ministrem na společném postupu. Dalším vyústěním debaty podle ní mohou být i návrhy, které povedou ke změně zákonů.