Praha - Česká televize vysílá zpravodajství v živých přenosech, čímž to nejčerstvější, co počasí přináší, má Česká televize na obrazovce, říká meteorolog ČT Pavel Karas, který byl hostem pořadu Hyde Park ČT24. Veškerý vývoj počasí je prý navíc konzultován s meteorology Českého hydrometeorologického ústavu. ČT má tak k dispozici ta nejpřesnější a nejaktuálnější data. Pravděpodobnost předpovědí na druhý den se prý pohybuje mezi 85 a 95 procenty. Stav počasí je ovšem velmi proměnlivý, neboť ho ovlivňuje řada faktorů.
Rizikovým faktorem pro přesnost předpovědi jsou zejména takzvané zvlněné studené fronty, které představují jakési rozhraní mezi dvěma vzduchovými hmotami s rozdílnou teplotou. V období Vánoc prý bylo toto rozhraní až osm stupňů Celsia. V tu chvíli proto bylo i pro moderní numerický model Aladin velice obtížné přesně určit teplotu na následující den.
Takzvané dlouhodobé předpovědi mají dosah až na 30 dní dopředu. ČHMÚ ji vydává třikrát měsíčně - vždy desátého, dvacátého a pak na konci každého měsíce. Druhá část této dlouhodobé předpovědi je ale založena spíše na klimatických údajích a statistikách, jaké bylo počasí v minulých letech a co se dá očekávat. Tyto předpovědi mají zhruba 60tiprocentní úspěšnost.
„Tepelný ostrov“ České republiky
Nejteplejším místem v České republice je pražský Karlov, kde teplota dosahuje o 1 až 1,5 stupně vyšších hodnot než například v pražské Libuši nebo Ruzyni. Slunce totiž prohřívá zem, jež následně ohřívá vzduch. V hustších zástavbách se tedy vzduch prohřívá o něco rychleji.
Redakce počasí České televize vytvoří asi 20 až 30 minut moderovaného živého vysílání denně. Diváci se z obrazovky dozvídají nejnovější informace pravidelně v půlhodinových až hodinových intervalech, přičemž v 17:55, 18:55 a po 23. hodině pak meteorologové přinášejí souhrnný přehled o počasí. Na přípravě se kromě týmu meteorologů ČT podílí i řada externích spolupracovníků, kteří moderují většinou ranní a odpolední vstupy.
Kromě pravidelných relací o počasí připravuje tento tým také 15minutový magazín Turbulence. Ten se jako jediný v Česku kromě počasí doma a ve světě zaměřuje také na zvláštní meteorologické úkazy z různých koutů světa nebo vliv počasí na planetu Zemi. Pořad Turbulence vysílá ČT24 každou neděli od 17:30.
Jak vzniká krupobití?
Ve výšce 0,5–2,5 km jsou oblaky tvořené kapičkami vody. Ve vyšších výškách, kde se teplota vzduchu pohybuje pod nulou, se skládají už spíš z ledových krystalků. Nad 10 km jsou pak bouřkové oblaky, které jsou tvořené už jen výhradně z cirkulujících kousků ledu. Teprve až ve chvíli, kdy se kroupy nabalí natolik, že už kvůli jejich hmotnosti nedochází k cirkulaci, vypadávají postupně z mraku, čímž dochází ke krupobití.
