Přesně před padesáti lety došlo k jedné z nejtragičtějších nehod v Československu. 28. července 1969 zemřelo na přejezdu u Mladé Boleslavi 23 lidí a další člověk později v nemocnici. Autobus s vlekem vjel tehdy přímo pod rozjetý parní vlak.
Auta jsou dnes sice novější, stromy vzrostlejší a fasády opravené, ale jinak zůstává železniční přejezd u Bezděčína na Mladoboleslavsku skoro stejný jako před padesáti lety – včetně hustoty provozu.
Řidič autobusu Škoda 706 RTO sice před přejezdem, který leží asi tři kilometry jižné od Mladé Boleslavi, mírně zpomalil, ale protože závory byly nahoře, pokračoval dál. V tu chvíli ale do autobusu narazil rozjetý osobní vlak, který před sebou tlačil trosky více než tři desítky metrů.
„Nárazník lokomotivy zachytil za dveře autobusu, táhl jej za sebou, vlek se dostal do rotace, asi čtyřikrát se otočil,“ popsal jeden ze svědků osudný okamžik.
Autobus byl po nehodě úplně zdemolovaný a podobně dopadl i vlek. V obou cestovaly desítky lidí a byl to poslední večerní spoj, který rozvážel dělníky z odpolední směny v automobilce.
Z vyšetřovací zprávy, kterou zpracovala tehdejší Veřejná bezpečnost, vyplývá, že největší šance na přežití byla vzadu v autobuse. A naopak v pásu zhruba uprostřed, kudy šel zřejmě náraz, skoro všichni zemřeli.
Ludmila Navrátilová bydlí hned vedle. Už spala, přes otevřené okno ale slyšela hluk a jako ostatní vyběhla. „Pamatuji si jenom tu ránu a jak to tady bylo všechno zmasakrované,“ uvedla pamětnice nehody z roku 1969.
Projíždějící vlak odmrštil autobus pod už hotový, ale ironií osudu tehdy ještě neotevřený nadjezd. Místo dnes vypadá úplně jinak, jsou tady tenisové kurty, přesto zde jedna připomínka je. Kříž, který sem umístil někdo z místních.
V roce 1969 už nastupovala normalizace. Informace si cestu do tehdejších médií našla, ale jen omezeně. Rudé Právo dva dny po nehodě napsalo: „Je již nejvyšší čas, abychom všichni přestali doplácet na lajdáctví jednotlivců.“ Hlavní důvod byl totiž ten, že závory na přejezdu byly zvednuté.
„Službu konající závorářka je opomenula uzavřít, jelikož ji přemohla únava a usnula,“ vysvětluje okolnosti nehody historik Státního okresního archivu Mladá Boleslav Jan Juřena.
Závorářka byla nakonec odsouzena k pěti letům vězení – odseděla si zhruba polovinu, pak dostala rakovinu a zemřela. Na nehodě se ale podle historiků podepsala i tehdejší doba – provoz houstl, ale zabezpečení na to nedokázalo adekvátně reagovat.
Nehoda v Bezděčíně zůstává dodnes druhým nejhorším neštěstím na přejezdu v Česku. Nejvíce obětí si v prosinci 1950 vyžádala srážka rychlíku s přeplněným autobusem v Podivíně na Břeclavsku, kdy zemřelo 34 lidí. I v tomto případě byl viníkem železničář, který tehdy omylem vytáhl závory.
