Praha - Další opožděné a přerušené stavby dálnic znovu připomínají řidičům to, na co přednedávnem upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, totiž že dokončení české dálniční sítě je v nedohlednu. „Závisí to na prostředcích, ale ten termín opravdu odpovídá desetiletím,“ uvedl šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák. NKÚ přitom odhadl termín dokončení všech českých dálnic dokonce na 30 let. Protahování doby stavby přitom vede k jejich zdražování. „Vítám, že NKÚ poukazuje na nekoncepčnost a plýtvání ve výstavbě dálnic,“ uvedl exministr dopravy Petr Moos, podle nějž je hlavní příčinou plýtvání při stavbě silnic nekoncepčnost řešení.
Právě koncepce je přitom to, co ŘSD chybí, myslí si šéf NKÚ Miloslav Kala. Žádný závazně schválený střednědobý ani dlouhodobý koncepční materiál, který by vymezil priority a naléhavost dokončení jednotlivých staveb v závislosti na dostupných finančních zdrojích, nemá Česká republika už od roku 2007. Současný systém financování vedl k tomu, že ŘSD zahajovalo přípravu i samotnou výstavbu projektů, aniž by na jejich dokončení mělo zajištěné peníze. A stěžuje si i samotné ŘSD, jemuž termíny rozdělování státních peněz neumožňují stavbu napevno naplánovat víc než půl roku před jejím plánovaným začátkem.
Kala také upozornil, že neexistuje politická shoda o tom, že vybudování dálniční sítě je pro Českou republiku prioritou. „Výstavba silnic a dálnic je v České republice vnímána jen jako nákladová položka,“ potvrdil i Moos, podle něhož je stavbu infrastruktury naopak třeba vnímat jako prorůstový faktor.
Zpráva NKÚ: Dálnice stavíme pomalu a draze
Výstavba silnic a dálnic se v České republice podle kontrolorů NKÚ neúměrně prodlužovala. Od schválení investičních záměrů po dokončení stavby uplyne v Česku nejčastěji 12 let, nejčastějším důvodem průtahů jsou podle kontrolorů procesní chyby a jimi způsobená odvolání účastníků řízení. Naopak cena roste nejen kvůli předraženým projektům, ale i v průběhu výstavby, kdy si stavebníci účtují takzvané vícepráce. ŘSD například u 11 akcí zadalo vícepráce ve výši 5 až 29 procent z původní ceny.
„Vítám, že NKÚ poukazuje na nekoncepčnost a plýtvání ve výstavbě dálnic,“ uvedl Moos. Plýtvání při stavbě silnic je podle něj důsledkem právě nekoncepčnosti při plánování silniční sítě. „Diskontinuitou jsou způsobeny ztráty kolem 20 %,“ dodal. Za největší problém považuje přerušování staveb a změny projektů.
Řešením by tak podle Moose bylo vytvoření pružných podmínek pro stavbu dopravní infrastruktury. „My se soustředíme jen na technické řešení, stejně důležité je ale i vyjednávání s krajináři, ekology, místní správou,“ poukázal Moos na to, že problém je třeba vnímat v širokých souvislostech. „Kromě inženýrského umu je ještě třeba vložit um vyjednávací, ekonomický a znalost fungování státní správy,“ uvedl Moos.
Zásadním krokem před zahájením stavby tak je vyjednávání s vlastníky pozemků, a to nejen těch, které leží pod plánovanou silnicí, ale také s vlastníky pozemků okolních. „Všechny požadavky jsou měřitelné, oprávněným požadavkům je třeba vyhovět, ale nemůžeme vždy vyhovět každému,“ uvedl Kala. Vlastníci pozemků se tak musí smířit s tím, že pokud nejsou jejich požadavky například v souladu se zákonem, vyhověno jim ani být nemůže.
Stavba D3 se může prodražit až o 20 milionů
Problémy v poslední době hlásí například dálnice D3, kde došlo k přerušení prací na obchvatu Tábora. Majitel motocentra, které nedaleko rozestavěné dálnice stojí už desítky let, totiž dosáhl u soudu zrušení stavebního povolení. Dokončení obchvatu se tak může až o rok opozdit, ale také o miliony prodražit. „Prodraží se to, bude to v řádech milionů,“ upozornil Čermák, cena podle něj může vzrůst až o 20 milionů. Stavbu, která už je ve fázi pokládání povrchových vrstev, bude totiž na zimu třeba sanovat.
Celý spor vznikl kvůli tomu, že k nemovitosti a na pozemky motocentra bylo pouze právo dočasného sjezdu na komunikaci obchvatu. Při povolování stavby motocentra si toho však stavební úřad ani katastr nemovitostí a další instituce nevšimly a stavba byla povolena jako trvalá. U Městského soudu v Praze pak ministerstvo dopravy prohrálo spor s majiteli motocentra, kteří si stěžovali, že stavba odřízla jejich firmu od jediné přístupové cesty. Motocentrum ale přímo sjezdem na dálnici nelze. „Na dálniční síť nesmí být napojeno nic jiného než odpočívadla, která ze zákona jsou ve vlastnictví státu,“ vysvětlil Čermák.
ŘSD čeká po roce 2014 omezení rozpočtu z 35 na 22 miliard
Ředitelství silnic na dálnic čeká podle návrhu rozpočtu mezi roky 2014 a 2015 razantní pokles ve financování. Zatímco napřesrok má organizace hospodařit se 35 miliardami korun, v roce 2015 má jít o 22 miliard korun a o rok později o 18 miliard korun, uvedl Čermák. Ředitelství podle něj ale počítá s navýšením peněz a projekty připravuje podle optimističtějšího scénáře. Letos hospodaří se zhruba 37 miliardami korun. „Ministru dopravy se podařilo zachránit rozpočet na příští rok, který ve své podstatě odpovídá tomu, co je schopno ŘSD realizovat a zajišťuje čerpání evropských prostředků. Obrovský schodek v roce 2015 a 2016 je ale absolutně nepřijatelný,“ uvedl Čermák.
Pokud se podle něj nepodaří příjmovou stránku v letech 2015 a 2016 stabilizovat, bude ohroženo čerpání dotací z evropských zdrojů, bude utlumena jakákoliv další výstavba silnic a bude to mít i vliv na množství peněz, které bude možné vložit do oprav silniční sítě.
ŘSD se chystá na daleko větší objem peněz tak, aby v případě jejich zvýšení bylo schopné začít stavět. Pro rok 2015 se připravuje na rozpočet 33 miliard korun, aby bylo možné doplatit peníze nezbytné na spolufinancování staveb, na které přispívá EU z Operačního programu doprava I. V roce 2016, kdy bude startovat programové období Operačního programu doprava II., kalkuluje s rozpočtem 25 miliard korun. Tyto peníze jsou podle šéfa ŘSD nezbytné pro to, aby mylo možné zajistit plynulý přechod z jednoho období do druhého.
