Výmoly, záplata přes záplatu, chybějící krajnice. Takový pohled je na silnicích v Česku docela běžný. Je tomu tak bez ohledu na kraj a jeho bohatství – děravé silnice jsou v Praze, na Vysočině i na severu Čech. Neustále se hovoří o dluhu vůči silnicím, který navíc příliš neklesá. I když letos slibují kraje v souhrnu sedmnáctimiliardovou investici do komunikací, je to podle odborníků stále málo.
Opravy silnic jdou pomalu. Zatímco na nich silničáři pracují, rozpadají se jim jiné
UDÁLOSTI: Skoro 17 miliard plánují kraje vydat za opravy silnic, podle odborníků je to málo (zdroj: ČT24)
Podle některých expertů totiž není potřeba opravovat silnice, které chátrají již po desítky let, silničáři se musí vracet i k těm, které opravovali poměrně nedávno. Životnost asfaltu je totiž maximálně patnáct let. Na řadu by tedy měla přijít nikoli ta místa, kde se naposledy pokládal asfalt třeba v 70. letech, nýbrž ta, kde proběhla poslední rekonstrukce v minulém desetiletí.
Například ulice U Seřadiště v pražských Vršovicích platí už léta za nejhorší komunikaci v zemi. Má vše, co k rozbité silnici patří – hluboké díry, popraskaný asfalt, zbytky vzájemně se překrývajících záplat a ještě k tomu je úzká. Již třikrát „vyhrála“ anticenu Výmol roku, ačkoli nyní by ji měla čekat vytoužená oprava.
Naštěstí však ulice U Seřadiště nemá příliš velký dopravní význam a slouží především jako parkoviště autobusů. Je však plno jiných silnic, které jsou mnohem důležitější, ale tlumiče na nich i tak dostanou zabrat téměř stejně.
Ilustrací toho může být silnice III/3587. Na první pohled zapadlá silnička od prosince 2015 přímo navazuje na severní část obchvatu Chrudimi. Řidiči tudy mohou pokračovat směrem na Chrast, aniž by si zajížděli přes centrum Chrudimi, což by jinak bylo nutné kvůli chybějícímu obchvatu.
Cesta po silnici III. třídy je však nanejvýš problematická. Je plná výtluků, na vodorovné dopravní značení mohou řidiči zapomenout, a navíc je silnice velmi úzká. „Jednou mi tady sebrali zrcátko,“ vzpomněla na zážitek z jízdy po chrudimské silnici řidička Marie Lešáková.
SÚS Pardubického kraje slibuje, že se situace na silnici navazující na chrudimský obchvat zlepší. „Budeme to realizovat v horizontu měsíce,“ slíbil ředitel SÚS Miroslav Němec.
Pardubický kraj chystá i další opravy, do silnic chce letos dát miliardu. V celé republice pak půjde do krajských silnic II. a III. třídy 17 miliard korun. Podle dopravních expertů však dopad řidiči sotva poznají. Zatímco se totiž některé silnice opravují, jiné se rozpadají. Životnost asfaltu je zhruba patnáctiletá, v současnosti by tedy opět potřebovaly opravu silnice rekonstruované po roce 2000.
- Praha 2,75
- Jihomoravský 1,8
- Středočeský 1,54
- Jihočeský 1,47
- Královéhradecký 1,35
- Olomoucký 1,2
- Plzeňský 1,2
- Vysočina 1,2
- Liberecký 1
- Pardubický 0,94
- Zlínský 0,93
- Karlovarský 0,92
- Ústecký 0,39
- Moravskoslezský 0,22
- CELKEM 16,9
- zdroj: krajské úřady, TSK
Navíc způsob, kterým se některé cesty opravují, životnost ještě snižuje. Podle předsedy České silniční společnosti Petra Mondscheina se řada zakázek dodělává až ke konci roku, kdy už není vhodné klima. Aby se to změnilo, musely by mít kraje jasnější výhled do budoucna.
„Správci by měli vědět, s jakými finančními prostředky budou plánovat. Ale ne z roku na rok, ale v delším časovém období,“ podotkl Petr Mondschein.
V současnosti totiž dostávají kraje peníze na opravy silnic nižších tříd od státu, ale ne systémově – vláda je vždy až dodatečně schvaluje. Zajistit systémové financování krajských silnic teď mají za úkol resorty dopravy a financí. Návrh je v připomínkovém řízení.