Arcibiskupství v Olomouci se ve sporu o Květnou zahradu obrátí na Ústavní soud. České televizi to řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Církev se o zahradu, která je součástí světového dědictví UNESCO, pře se státem. Nejvyšší soud loni v prosinci rozhodl, že zahrada u Kroměřížského zámku zůstane majetkem státu. Zámek získala církev v rámci vyrovnání v roce 2015.
Olomoucké arcibiskupství podá ústavní stížnost ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži
„Rozhodli jsme se, že využijeme ještě další krok, což je ústavní stížnost. Materiál pro ni se připravuje,“ sdělil ČT mluvčí arcibiskupství.
Arcibiskupství v žalobě zamítnuté Nejvyšším soudem tvrdilo, že Květná zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí netýkalo.
Kroměřížský zámek a obě zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle Národního památkového ústavu je nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích je tedy nelze ani vydat.
V zahradě, která patří k turistickým lákadlům Kroměříže, v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Ze čtveřice památek ve Zlínském kraji spravovaných Národním památkovým ústavem přilákala v roce 2020 nejvíce návštěvníků právě kroměřížská Květná zahrada. Bylo jich 79 614, o rok dříve 112 022.
