Praha - Výkonná rada občanských demokratů je znepokojena tím, že vinou několika poslanců ODS byl zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi ve sněmovně zablokován. K neúspěšnému pokusu o jeho prosazení na květnové sněmovní schůzi pomohly hlasy opozice s hlasy několika poslanců ODS v čele s Vlastimilem Tlustým. Podle rady se jedná o klíčový zákon, a proto závěrem dnešního jednání vyzvala všechny nespokojené poslance, aby ho přestali ve sněmovně blokovat.
Petr Tluchoř: Nechte už toho…
Tlustý na dnešním jednání přítomen nebyl, sám není členem výkonného výboru a nikdo ho nepozval. Obejít se občanští demokraté museli také bez přítomnosti svého předsedy a premiéra Mirka Topolánka. Téma církevního zákona a přesvědčování „rebelů“ přijde proto na řadu především na zítřejším jednání poslaneckého klubu ODS.
Jeho předseda Petr Tluchoř připustil, že pokud by zítřejší debata nevedla ke konkrétním závěrům, bude s nespokojenými stranickými kolegy jednat individuálně. Podle Tluchoře je nejvyšší čas, aby Tlustý a jeho spojenci přestali zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi blokovat. O zájmu setkat se s Vlastimilem Tlustým hovořil před několika dny v souvislosti s církevním zákonem také kardinál Miloslav Vlk.
Výhrady k návrhu majetkového vyrovnání s církvemi mají kromě Tlustého i další poslanci ODS. Oba se již sešli se svými oblastními organizacemi. Zatímco Jana Schwippela organizace podporuje, Juraje Ranince vyzvala, aby při příštím hlasování zvedl ruku pro návrh. Raninec něco takového ale odmítl. Schwippel soudí, že do doby, než se zákon na pořadu schůze opět objeví, bude ještě možnost doplnit jej o požadavky, které „rebelující“ poslanci mají.
Tlustý: ODS rozložit nechci, jen se mi ten zákon nelíbí
Lídři ODS mluví o tom, že tzv. rebelům jde o rozložení současné koalice a církevní zákon jim slouží jako záminka. Tlustý něco takového ale odmítá. Tvrdí, že k zablokování zákona ho vedl pouze nesouhlas s jeho obsahem. Koalice normu chtěla prosadit už během prvního čtení v květnu, nepodařilo se jí to a k dalšímu pokusu zřejmě dojde až na červnové schůzi sněmovny.
Změna celého modelu majetkového vyrovnání, jak navrhuje Tlustý, by znamenala nová jednání s církvemi a de facto odklad zákona na neurčito. Poslanci vadí především délka doby splácení. Také způsob, jakým vláda doložila, jak došla k výši majetku, který chce církvím vracet či nahradit, je podle něj v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování.
Podle vládního návrhu by měla být církevním řádům vrácena třetina majetku a ostatní dvě třetiny majetku ohodnocené na 83 miliard korun se mají církvím vyplácet 60 až 70 let.
