Odměny náleží všem zdravotníkům, tvrdí odbory. Ministerstvo na ně chystá pět miliard korun

Nahrávám video
Události: Odměny náleží všem zdravotníkům, tvrdí odbory
Zdroj: ČT24

Odměny za dobu pandemie koronaviru náleží podle představitelů zdravotnických odborů všem zdravotníkům, nikoliv pouze těm, kteří se starali přímo o nakažené covidem-19. Měly by být podle nich odstupňované podle míry jejich ohrožení. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v polovině dubna vyzval státní nemocnice, aby daly odměny zdravotníkům pečujícím o pacienty pozitivní na koronavirus.

„Na začátku pandemie chyběly ve všech nemocnicích osobní ochranné pomůcky. Lidé ohrožovali svoje rodiny. Někteří s nimi omezovali kontakt. Poslali děti k příbuzným, nevídali své rodiče. Setkávali se s pacienty, o kterých nevěděli, jestli jsou nakažení,“ zdůrazňuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Podle ministerstva zdravotnictví je klíčové, aby odměny dostali zejména ti, kdo pečovali přímo o nakažené. „Zdravotnictví však bude díky kompenzační vyhlášce a díky historicky nejvyššímu navýšení platby za státní pojištěnce významně finančně posíleno. Peníze budou rozděleny mezi všechny segmenty zdravotní péče. Ředitelé nemocnic budou mít dostatek finančních prostředků na odměny. Je na jejich rozhodnutí, jaké další zaměstnance odmění,“ tvrdí mluvčí resortu Gabriely Štěpányové. Podle odborů je ale ponechávání rozhodnutí na managementech nemocnic alibistické.

Šéf Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel dodává, že mezi nakaženými je zdravotníků zhruba deset procent. Podle dřívějšího vyjádření resortu zdravotnictví se ale většina nakazila mimo zaměstnání.

Ministerstvo doporučilo mimořádné odměny až 1500 korun za hodinu za práci v odběrovém stanu a ostatním pečujícím o pacienty s nemocí covid-19 mezi 100 až 500 korun za hodinu podle rizikovosti práce. Podle odborů v doporučené výši odměny vyplatily jen čtyři z dvanácti státních nemocnic.

„V průměru vypláceli asi 250 korun za hodinu,“ popisuje Žitníková. Média informovala o dopise lékařů z FN Brno, kteří dostali za hodinu 80 korun navíc. V regionech je podle Žitníkové situace ještě horší, odměny byly do 30 korun za hodinu.

Odbory považují za adekvátní odměny 45 tisíc korun pro pracovníky přímo na odděleních pečujících o nakažené, 30 tisíc korun pro všechny ostatní zdravotníky v nemocnicích a 20 tisíc korun pro ostatní zaměstnance nemocnic. Potřeba by podle nich bylo asi osm miliard, vyplacené by měly být formou přímé dotace. „Do budoucna je potřeba znovu otevřít jednání o platech. Pro rok 2021 je pro nás minimální navýšení o 10 procent, ideálně o 15 procent,“ avizuje Žitníková.

Ministerstvo na odměny chystá pět miliard korun

Ministr Vojtěch v úterý sdělil, že dostatek peněz na odměny má nemocnicím zajistit připravovaná kompenzační úhradová vyhláška. Tou ministerstvo nařídí platby zdravotním pojišťovnám, zohlední i výpadek péče, která nebyla v době epidemie provedena. Půjde celkem asi o 30,5 miliardy korun, na odměny zdravotníků by mělo jít asi pět miliard. Schůzku s odbory ministr podle mluvčí plánuje až poté, co bude schválený zákon potřebný pro vydání kompenzační vyhlášky.

Ve středu ministr prohlásil, že lékaři, sestry a sanitáři u lůžek intenzivní péče pacientů s covidem-19 dostanou 500 korun za hodinu, měsíčně asi 45 tisíc korun k platu navíc. U běžných lůžek půjde o 200 korun za hodinu, měsíčně asi 18 tisíc korun. Sestry v zařízeních sociálních služeb, kde se objevila nákaza, dostanou podle ministra 40 tisíc měsíčně a bez nákazy 10 tisíc korun měsíčně.

Podle odhadů by se měl systém veřejného zdravotního pojištění dostat na konci roku do schodku zhruba 60 miliard korun. Od července se má zvýšit o 500 korun měsíčně platba za státní pojištěnce, do konce roku půjde asi o 19,5 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny konstatovaly, že zapojí do letošních úhrad i rezervy ušetřené z posledních let. O úhradách pro příští rok se zástupci jednotlivých segmentů péče v současné době jednají.

Ministerstvo nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Do běžného provozu se začaly postupně vracet po Velikonocích. Péči omezili také praktičtí lékaři a specialisté, pojišťovny jim kvůli epidemii zavedly nově úhradu za konzultaci s pacientem po telefonu nebo e-mailu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 45 mminutami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
16:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci má jet Pavel, Macinka i Zůna

Mnichovské bezpečnostní konference se za Česko zúčastní prezident Petr Pavel. Pojede i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který po pondělím zasedání vlády sdělil, že na okraj fóra má dohodnutá bilaterální jednání. V Mnichově má naplánován program na pátek a sobotu. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí v Mnichově řekl, že se zúčastní i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet na pondělím zasedání schvaloval technické zabezpečení cesty.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda rozhodla o zrušení Národní ekonomické rady vlády

Vláda se na pondělním zasedání shodla, že zruší Národní ekonomickou radu vlády (NERV), která předchozímu kabinetu radila se strukturálními ekonomickými opatřeními. Podpořila rozšíření trestného činu obchodování s lidmi a odmítla pro nadbytečnost návrh novely opozičních poslanců o předcházení ekologické újmě. Také třeba jmenovala nové členy Rady vlády pro využití výnosu z dražeb emisních povolenek.
04:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
12:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
před 4 hhodinami

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
před 5 hhodinami
Načítání...