Odměny náleží všem zdravotníkům, tvrdí odbory. Ministerstvo na ně chystá pět miliard korun

Nahrávám video
Události: Odměny náleží všem zdravotníkům, tvrdí odbory
Zdroj: ČT24

Odměny za dobu pandemie koronaviru náleží podle představitelů zdravotnických odborů všem zdravotníkům, nikoliv pouze těm, kteří se starali přímo o nakažené covidem-19. Měly by být podle nich odstupňované podle míry jejich ohrožení. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v polovině dubna vyzval státní nemocnice, aby daly odměny zdravotníkům pečujícím o pacienty pozitivní na koronavirus.

„Na začátku pandemie chyběly ve všech nemocnicích osobní ochranné pomůcky. Lidé ohrožovali svoje rodiny. Někteří s nimi omezovali kontakt. Poslali děti k příbuzným, nevídali své rodiče. Setkávali se s pacienty, o kterých nevěděli, jestli jsou nakažení,“ zdůrazňuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Podle ministerstva zdravotnictví je klíčové, aby odměny dostali zejména ti, kdo pečovali přímo o nakažené. „Zdravotnictví však bude díky kompenzační vyhlášce a díky historicky nejvyššímu navýšení platby za státní pojištěnce významně finančně posíleno. Peníze budou rozděleny mezi všechny segmenty zdravotní péče. Ředitelé nemocnic budou mít dostatek finančních prostředků na odměny. Je na jejich rozhodnutí, jaké další zaměstnance odmění,“ tvrdí mluvčí resortu Gabriely Štěpányové. Podle odborů je ale ponechávání rozhodnutí na managementech nemocnic alibistické.

Šéf Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel dodává, že mezi nakaženými je zdravotníků zhruba deset procent. Podle dřívějšího vyjádření resortu zdravotnictví se ale většina nakazila mimo zaměstnání.

Ministerstvo doporučilo mimořádné odměny až 1500 korun za hodinu za práci v odběrovém stanu a ostatním pečujícím o pacienty s nemocí covid-19 mezi 100 až 500 korun za hodinu podle rizikovosti práce. Podle odborů v doporučené výši odměny vyplatily jen čtyři z dvanácti státních nemocnic.

„V průměru vypláceli asi 250 korun za hodinu,“ popisuje Žitníková. Média informovala o dopise lékařů z FN Brno, kteří dostali za hodinu 80 korun navíc. V regionech je podle Žitníkové situace ještě horší, odměny byly do 30 korun za hodinu.

Odbory považují za adekvátní odměny 45 tisíc korun pro pracovníky přímo na odděleních pečujících o nakažené, 30 tisíc korun pro všechny ostatní zdravotníky v nemocnicích a 20 tisíc korun pro ostatní zaměstnance nemocnic. Potřeba by podle nich bylo asi osm miliard, vyplacené by měly být formou přímé dotace. „Do budoucna je potřeba znovu otevřít jednání o platech. Pro rok 2021 je pro nás minimální navýšení o 10 procent, ideálně o 15 procent,“ avizuje Žitníková.

Ministerstvo na odměny chystá pět miliard korun

Ministr Vojtěch v úterý sdělil, že dostatek peněz na odměny má nemocnicím zajistit připravovaná kompenzační úhradová vyhláška. Tou ministerstvo nařídí platby zdravotním pojišťovnám, zohlední i výpadek péče, která nebyla v době epidemie provedena. Půjde celkem asi o 30,5 miliardy korun, na odměny zdravotníků by mělo jít asi pět miliard. Schůzku s odbory ministr podle mluvčí plánuje až poté, co bude schválený zákon potřebný pro vydání kompenzační vyhlášky.

Ve středu ministr prohlásil, že lékaři, sestry a sanitáři u lůžek intenzivní péče pacientů s covidem-19 dostanou 500 korun za hodinu, měsíčně asi 45 tisíc korun k platu navíc. U běžných lůžek půjde o 200 korun za hodinu, měsíčně asi 18 tisíc korun. Sestry v zařízeních sociálních služeb, kde se objevila nákaza, dostanou podle ministra 40 tisíc měsíčně a bez nákazy 10 tisíc korun měsíčně.

Podle odhadů by se měl systém veřejného zdravotního pojištění dostat na konci roku do schodku zhruba 60 miliard korun. Od července se má zvýšit o 500 korun měsíčně platba za státní pojištěnce, do konce roku půjde asi o 19,5 miliardy korun. Zdravotní pojišťovny konstatovaly, že zapojí do letošních úhrad i rezervy ušetřené z posledních let. O úhradách pro příští rok se zástupci jednotlivých segmentů péče v současné době jednají.

Ministerstvo nařídilo nemocnicím omezit péči, která není nezbytná, v polovině března. Do běžného provozu se začaly postupně vracet po Velikonocích. Péči omezili také praktičtí lékaři a specialisté, pojišťovny jim kvůli epidemii zavedly nově úhradu za konzultaci s pacientem po telefonu nebo e-mailu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
před 5 mminutami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 19 mminutami

Vláda zvýší od května maximální marži na pohonné hmoty z 2,50 na tři koruny

Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (ANO). Vláda zvýší od května maximální marži distributorů paliv o padesát haléřů na tři koruny za litr a upraví se také systém výpočtu cenového stropu. Kabinet rovněž rozhodl o vytvoření pracovní skupiny o psychotropních látkách a zavedl povinnost hlásit množství dovezeného a vyvezeného amalgámu státu. Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu neúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), zasedání vedla Schillerová.
05:09Aktualizovánopřed 48 mminutami

Česko neplní závazky ke kolektivní obraně NATO, řekl Pavel

Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se zavázalo v Severoatlantické alianci, ani vojenské kapacity, které slíbilo pro společnou obranu zajistit. Pokud by tak činili všichni členové NATO, bude kolektivní obrana nefunkční, řekl v pondělí na konferenci televize CNN Prima News Money Money Money prezident Petr Pavel. Podle něj je přitom dostatečná obranná síla nejlepším způsobem, jak zamezit možné agresi cizího státu. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl, že podle něj jsou rozhodující vojenské schopnosti, ne výše obranných výdajů.
12:35Aktualizovánopřed 49 mminutami

Šéfem České pošty se stal Richard Hodul

Generálním ředitelem České pošty v pondělí ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) jmenoval bývalého šéfa společnosti Tchibo pro střední a východní Evropu Richarda Hodula. Ve funkci jej schválila vládní Komise pro personální nominace.
15:10Aktualizovánopřed 51 mminutami

Provoz na Pražském okruhu byl po nehodě dvou kamionů plně obnoven

Nehoda dvou kamionů uzavřela v pondělí ráno zhruba na padesát minut Pražský okruh u sjezdu na Jesenici, jeden z řidičů byl v kabině zaklíněný. Na místo zamířil záchranářský vrtulník, ale nakonec lehce zraněného řidiče odvezla sanitka do motolské nemocnice, vyplývá z informací policie a záchranné služby. Provoz jedním pruhem byl obnoven v 10:05, v plném rozsahu pak ve 12:16, informovalo posléze Národní dopravní informační centrum (NDIC).
10:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Topná sezona byla intenzivnější než v předchozích letech, uvedli energetici

Letošní topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních patnáct let pak o 3,2 procenta. Počasí přitom kopírovala i spotřeba domácností, podle energetiků ale byly dodávky tepla i plynu bez komplikací. Hlavní podíl na výrobě tepla má v Česku nadále uhlí, postupně ale klesá, uvedli v pondělí na tiskové konferenci zástupci energetických svazů. Teplárny budou pokračovat ve vytápění do května.
před 5 hhodinami

Česko není připraveno na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic, zjistil NKÚ

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.
před 6 hhodinami
Načítání...