Chceme se ke zdravotní péči vrátit co nejdříve, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek. Potvrdil, že vyšší platba za státní pojištěnce alespoň částečně vynahradí pojišťovnám ztráty. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek je přesvědčen, že šíření pandemie má Česko pod kontrolou a že nově vyvinutý dispečink se bude zemi hodit i v období klidu. Podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka je namístě přestat veřejnost strašit nic neříkajícími statistikami o počtu nakažených a mrtvých.
Pomyslný účet, který současná pandemie Všeobecné zdravotní pojišťovně předloží k výčtování, už si umí její ředitel víceméně představit. Jeho lidé totiž provedli modelaci toho, jak by stávající situace mohla ovlivnit příjmy VZP, pracovali s predikcemi ministerstva financí, s parametry, jako je zaměstnanost a nezaměstnanost, objemem mezd a vývojem české ekonomiky.
„A došli jsme k číslu 31 miliard, jakožto propad na příjmové straně VZP,“ sdělil Kabátek. Zároveň vítá vládní rozhodnutí o navýšení plateb za státní pojištěnce a uznal, že částka navíc pojišťovně výrazně pomůže. Dodal, že VZP je schopna svůj nedostatek kompenzovat v rámci rezerv, které vytvořila v minulosti, a věří, že letošek pojišťovna zvládne.
WHO musí přestat strašit
Ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík se orientuje na trochu jiná čísla. Pro srovnání se současnou pandemií uvedl, že za poslední chřipkovou epidemii v roce 2019, která trvala šest týdnů, se nakazilo 996 tisíc lidí, z čehož jich zemřelo 1500.
„Francouzi zkoumali jednotlivé koronavirové infekce v letech 2013–2019, protože každý rok máme v Evropě koronavirovou infekci. Porovnávali je se současnou pandemií a vyšlo jim, že letalita neboli smrtnost je u všech koronavirových infekcí stejná – 1,0,“ řekl Ludvík.
Dodal, že u COVIDU-19 je horním číslem R0, které udává, kolik lidí nakazí jeden nakažený, 3,9. U spalniček je toto číslo 18, jeden nakažený tedy nakazí dalších 18 lidí. Loni bylo nakaženo spalničkami v Evropě 90 tisíc lidí, což skončilo smrtí několika set dětí. „Já velmi kritizuji WHO (Světová zdravotnická organizace – pozn. red.), chybí jí metodická role, aby lidé pochopili, o co jde, a přestali být strašeni. Ten virus je neuvěřitelně marketingově schopný. Myslím, že chyba je ve vedení WHO. Když byl volen nový šéf, vyhrála geopolitika, Afrika musela přijít na řadu,“ míní Ludvík.
Příští šíření zastavíme včas
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že na uzavření celé koronavirové kauzy je relativně brzy. Epidemie stále ještě probíhá a může se ukázat, že letalita přece jen bude vysoká. Celkově ale vidí vývoj v České republice velice pozitivně.
„Trvalo dva tři týdny, abychom pochopili chování viru v populaci, od circa 8. dubna křivky ukazují pozitivní čísla. Žádný krizový scénář nenastal. Teď už máme všechny důkazy, abychom řekli, že vše je pozitivní, infekce jde stále dolů, šíření dokonce zastavujeme. Jeden nakažený má potenciál nakazit méně než jednoho,“ uvedl Dušek.
Uznal, že v budoucnu se může stát, že infekce znovu vzplane. „My jsme teď ale velmi dobře připraveni, další infekce nevzplane celorepublikově, ale lokálně. Reakční čas všech nástrojů, co jsme vyvinuli, nás dostává před tu nemoc dobrých 14 dní, tři týdny. Jsme připraveni, abychom to zachytili včas. Podařilo se nám s pomocí nemocnic vybudovat systém, který umožnuje sledovat každý jednotlivý případ COVID-19 v reálném čase. Zdravotnický systém je neskutečně robustní, ta organizace je něco, co si musíme dál hýčkat. Dispečink se narodil v obrovském stresu a byl svým způsobem nevyužit. My ho ale připravíme pro doby ,míru‘, aby mapoval kapacity, aby vylepšil komunikaci nemocnic a tak dále. Z pandemie nevznikly jen špatné věci,“ řekl Dušek a vyzval, aby se Češi orientovali na návrat k životu.
Kdy se vrátí zdravotní péče k normálu?
Ředitel VZP Zdeněk Kabátek dále uvedl, že se snaží o co nejrychlejší návrat k normálu „Náběh bude pozvolný, asi to nebude trvat jen jeden měsíc. Když se to podaří koncem června, bude to dobré. Zachováváme platby bez ohledu na to, jak se nám hýbe produkce. Je ale možné, že pacienti do nemocnice takhle brzo po uvolnění nebudou chtít přijít,“ obává se.
Opatření byla účinná, uznává Ludvík
Na dotaz, zda nemocnice nešláply s provozem příliš na brzdu, ředitel Ludvík uvedl, že dle ministerstva bylo doporučeno pozastavit plánované výkony, které v Motole tvoří zhruba 70 % činnosti nemocnice.
„Bylo také nutné vytvořit týmy, které se nebudou potkávat, což bylo omezující. Ke covidovým jednotkám jsme museli přivázat velkého množství personálu. Na jednoho pacienta potřebujeme 25 setů ochranných pomůcek denně. Když tohle uděláte, rozhází vám to celé poskytování péče v nemocnici. Z 6300 zaměstnanců se ale u nás koronavirem nakazilo pouhých 12, z toho přímo v nemocnici jen jeden nebo dva. Z pacientů se nenakazil nikdo. Opatření byla účinná,“ stojí si za svým ředitel.
Nemocnice, které chtějí provádět běžné úkony, by ale měly vyžadovat testy na koronavirus. Pacient si musí tři tisíce korun za test zaplatit sám. Ludvík uvedl, že dle něj nemocnice nejsou povinné testy vyžadovat, řada z nich to ale dělá dobrovolně. Také prý není pravda, že by testy VZP nechtěla proplácet, řídí se však metodikou vydávanou ministerstvem, která nařizuje proplácení pouze pacientům s příznaky.
Ředitel nemocnice v Motole dodal, že lékaři mají v jeho zařízení nařízeno testovat každého. Riziko totiž není jen v tom, že by onemocněl jeden zdravotník, ale že by šlo do karantény mnoho dalších. Testování podle něj smysl má.
Ve vzduchu ještě visí otázka, zda nebude populace více nemocná kvůli zanedbané prevenci jiných chorob. Například počet lidí, kteří si nechali udělat screening karcinomu kolorekta (tlustého střeva včetně konečníku), klesl v březnu oproti loňskému roku o přibližně sedm tisíc, screening karcinomu děložního hrdla o 20 tisíc a screening karcinomu prsu o 12 tisíc.
Ladislava Duška ale čísla nezaskočila. „Očekával jsem to horší. Když se jeden měsíc ty screeningy konat nebudou, nebude to znamenat dramatický propad. Přeji si velmi rychlý návrat k normálu, není důvod, aby preventivní prohlídky neběžely,“ dodal.
