Rohozná - Obyvatelé Rohozné na Jihlavsku v referendu odmítli drtivou převahou záměr stavby hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v katastrálním území své obce. Většina zúčastněných si nepřeje ani to, aby byl u obce prováděn geologický průzkum, jímž by byla prověřena vhodnost lokality pro takovou stavbu. Referenda se zúčastnilo 234 lidí, tedy tři čtvrtiny z 312 oprávněných voličů. Dva hlasy byly neplatné, řekl starosta František Venkrbec. „Referendem bylo potvrzeno rozhodnutí obecního zastupitelstva z roku 2003,“ zhodnotil výsledek starosta. Stavbu jaderného úložiště v referendu odmítlo 226 lidí, pro se vyjádřilo šest účastníků. Průzkum lokality by nevadil 13 obyvatelům Rohozné, proti němu bylo odevzdáno 218 hlasů.
Obyvatelé Rohozné v referendu odmítli jaderné úložište
Dotčené obce se možná dočkají finanční kompenzace
Správa úložišť nyní oživuje vyjednávání s obcemi, protože letos končí pětileté vládní moratorium, které se týká pozastavení průzkumných prací pro hlubinné úložiště. Vedení správy uvádí, že se pro dotčené obce pokusí prosadit finanční kompenzace. Do každé lokality by pak po dobu průzkumu mohlo plynout osm až dvanáct milionů korun ročně. Jenže místní většinou za humny žádné radioaktivní sklady nechtějí.
GALERIE
videogallery_00063879
Stát vybírá vhodné místo pro hlubinné úložiště jaderného odpadu už od roku 1993. Vyhořelé jaderné palivo zatím končí v kontejnerech v meziskladu v Dukovanech. Obce se ale jeho umístění dlouhodobě brání. Proto k původním šesti zvažovaným lokalitám (Rohozná a Budišov na Vysočině, Lubenec-Blatno v Ústeckém kraji, Pačejov v Plzeňském kraji, Pluhův Žďár-Lodhéřov a Božejice-Vlksice v Jihočeském kraji) později přibyly i dva vojenské újezdy Boletice a Hradiště. Český masiv, kde převládá žula, je podle odborníků pro jaderné úložiště ideální.
Hlubinné úložiště, ve kterém by měl radioodpad zkončit, připomíná provoz menšího kamenolomu. Jaderné palivo by se mělo ukládat ve speciálně utěsněných dvouplášťových kontejnerech do hloubky 500 až 700 metrů. Rozkládá se sto tisíc let. Trvalé úložiště by se mělo začít hloubit po roce 2050, fungovat pak od roku 2065.
V Česku jsou čtyři jaderná úložiště, která ale slouží jen pro nízkoaktivní jaderný odpad, a to v dole u Litoměřic a v Jáchymově, nejmodernější železobetonové v Dukovanech a už přes deset let uzavřené v Hostimi u Berouna. Odborníci tvrdí, že žádná rizika radiace nehrozí, protože vše podléhá přísným bezpečnostním opatřením. Sdružení Arnika ale tvrdí, že zatím nejsou ani v zahraniční dostatečné zkušenosti s touto technologií, a tak není jasné, jestli jsou jaderná úložiště stoprocentně bezpečná.
V Pačejově lidé proti úložišti protestovali
Přibližně tři stovky lidí se sešly v Pačejově na akci nazvané Ohroženou krajinou na kole a pěšky - Memoriál Slávka Šimka, aby procházkou nebo projížďkou po okolí daly najevo nelibost nad plánovanou výstavbou úložiště jaderného odpadu. Sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! zve veřejnost už šest let a současně vzdává poctu herci Miloslavu Šimkovi, jenž byl čestným předsedou sdružení.