Praha - Pražskému Nuselskému mostu by v budoucnu mohla odlehčit plánovaná trasa metra D i městské okruhy, které město staví. Alternativní cesty poslouží cestujícím i v případě generální opravy mostu, kterou jednou bude zcela jistě potřebovat. Přes most projíždí každý den desítky tisíc aut, nejstarší trasou metra, která vede uvnitř mostu, denně jezdí zhruba 300 000 lidí. Podle radního Radovana Šteinera toto vytížení kolosální stavbě odpovídá.
„Včasnými opravami malými a středními je možné generální opravu oddálit na nejzazší termín,“ míní děkan Dopravní fakulty ČVUT Petr Moos. Ředitel dopravního odboru magistrátu Jiří Heroudek věří, že až bude nutné most opravit, tak už bude fungovat trasa metra D. Výstavba nové linky by měla začít podle odhadů v roce 2010. První úsek z Pankráce přes stanice Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč do Nových Dvorů by měla být v provozu o čtyři roky později. V dalších dvou letech by měla výstavba pokračovat do Písnice. Severní část trasy, která povede z Pankráce do stanice Náměstí Míru a Hlavní nádraží, by měla být v provozu v roce 2018.
Alternativy pro automobily pak podle Moose budou představovat vnější a vnitřní městský okruh. Vnější, který by měl z metropole odvést dopravu, by měl být hotový v roce 2014. Z 83 kilometrů jich je v provozu zatím 18. Práce pokračují i na vnitřním okruhu. „Vyřazení mostu z provozu by byl velký problém, ale řešitelný,“ dodal Moos.
Nuselský most už ale ve své pětatřicetileté historii větší opravu zažil. Před deseti lety se musela sanovat část, kde jezdí metro. Technická správa komunikací podle mluvčího Tomáše Mrázka do budoucna plánuje opravu spár na předmostích v obou směrech. „Náklady předpokládáme v řádu miliónů korun,“ uvedl Mrázek. Správa chce také sanovat vnější plášť celé konstrukce mostu včetně pilířů, to bude stát desítky milionů korun. Kdy se bude most opravovat, není známo.
Most se podrobuje každým rokem pravidelným kontrolám. Běžná prověrka se podle Mrázka dělá jednou za rok, větší po šesti letech. Poslední se konala v roce 2005.
Význam Nuselského mostu pro osobní i městskou hromadnou dopravu v metropoli je nesporný. Život v Praze ale ovlivnil i jinak než tím, že lidé snadněji dojedou do centra. „Vybudování Nuselského mostu umožnilo výstavbu jihovýchodním směrem,“ řekl Šteiner. I proto je podle něj metropole „asymetricky vyhřeznutá“ k Jižnímu Městu. Naopak na severu a severozápadě, kde není tak dobrá dopravní obslužnost, výstavba zaostávala.
Most však podle Moose přináší hluk i exhalace. To působí potíže i podle Evy Tylové ze Strany zelených. „Kdyby přes most nevedla magistrála, ale přiměřená komunikace, která by spojovala Prahu 4 a centrum, tak by to bylo výhodné, takto je proud vozidel problém,“ uvedla Tylová.
Šteiner chválí také vzhled celého mostu. "Esteticky nuselské údolí
pozitivně dotváří, není jizvou, vředem, je to krásná stavba," řekl radní.
Ne všichni odborníci s ním ale souhlasí. „Most je poplatný době, kdy vznikl,“ řekl architekt Tomáš Šantavý. Nuselský most podle něj mohl být více odlehčený a subtilnější. Takový by most možná i byl, kdy se nezměnily plány. Původně měly totiž tubusem jezdit tramvaje, pak je ale v plánech nahradilo metro. Most bylo proto nutné vyztužit ocelovými rošty o hmotnosti přes 800 tun.
První plány na přemostění Nuselského údolí vznikly podle Šteinera už v 19. století, první architektonické soutěže byly za první republiky. Kvůli druhé světové válce nebylo ale možné plány zrealizovat. „Dokonce i za totality, kdy šlo minimum investic do dopravy, byl most prioritou,“ dodal Šteiner. Podle radního je most spolu s metrem pro Prahu stavbou století, stavbou, o které snily generace Pražanů.
