Novým předsedou Rady ČTK byl zvolen kandidát ANO David Soukup

Novým předsedou Rady České tiskové kanceláře byl v pondělí jednomyslně zvolen mediální podnikatel a zastupitel za hnutí ANO na Praze 3 David Soukup. Byl jediným kandidátem. Místopředsedkyní Rady byla znovuzvolena Jaroslava Wenigerová (za ODS) a nově také bývalá ministryně a práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), obě také jednomyslně. Rozhodla o tom Rada ČTK.

„Agenturu ČTK považuji za médium, které podává zcela nestranné informace, které čistě popisuje skutečnosti, které se staly, a nedává do toho žádné domněnky,“ uvedl po zvolení Soukup. Důležité je podle něj především bojovat proti falešným zprávám, takzvaným fake news.

„ČTK považuju za obranný val, který proti takovým zprávám dokáže dobře bojovat. Myslím, že Rada ČTK stojí na té barikádě,“ dodal Soukup.

Po jednání rady Soukup dále uvedl, že by byl rád, kdyby ČTK začala více podnikat, jak je uvedeno v zákoně, a získávala více prostředků z vedlejší podnikatelské činnosti. Agentura by podle něj mohla například zřídit vlastní školu, nebo více prodávat své fotografie do zahraničí.

„Samozřejmě to nemůžeme nikomu nařídit, můžeme to pouze navrhnout. Všechno je na managementu ČTK,“ zdůraznil. ČTK v současnosti nabízí komerční vzdělávací kurzy prostřednictvím své akademie. Fotografie pak prodává do zahraničí ve spolupráci se zhruba dvaceti partnerskými agenturami, z nichž největší je americká AP.

Rada v pondělí také schválila rozpočet ČTK pro rok 2020, který počítá se ziskem 178 tisíc korun. Z pondělního jednání se omluvili dosavadní místopředseda rady Petr Žantovský a radní Pavel Foltán (oba za ANO).

Afghánská kontroverze

Osmačtyřicetiletý Soukup je bývalý novinář. Začínal jako externí zprávař v soukromém radiu RIO, měl pořad v soukromé televizi OK 3. Následně spolupracoval s časopisem Reflex, pracoval v bulvárním deníku Blesk, v TV Nova jako reportér pořadu Na vlastní oči nebo stál u zrodu bulvárního deníku Super. Připravoval také znovuspuštění časopisu Mladý svět. Vedle toho působil i jako tiskový mluvčí a pracoval v marketingu.

S deníkem Super je spojena kontroverzní událost novinářské kariéry Davida Soukupa. V roce 2001 byl totiž jako zvláštní zpravodaj u začátku války v Afghánistánu. Podle deníku byl přímo v hlavním městě Kábulu. Jenže to nebylo možné, město v té době ovládalo hnutí Taliban a novináři tam být nemohli. Soukup tvrdí, že tehdy chyboval deník Super, když ho umístil někam, kde ve skutečnosti nebyl.

„Citace mi byly vloženy do úst deníkem Super, protože když si porovnáte, co jsem říkal v tu samou dobu televizi Nova ve zpravodajství, tak není možné, abych tvrdil něco jiného do deníku Super. Prostě byl to bulvár v tu dobu, chtěl být něčím zajímavý, tak mě někam umístil,“ hájí se Soukup.

Rada kontroluje veřejnoprávní ČTK

Sedmičlenná Rada ČTK je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. Do její působnosti náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtu agentury.

Kromě Soukupa, Wenigerové, Marksové, Žantovského a Foltána jsou dalšími členy bývalá novinářka Angelika Bazalová (za Piráty) a Jana Gáborová (za SPD).

ČTK byla založena v roce 1918 jako státní tisková agentura. Od roku 1993 je veřejnoprávní institucí majetkově i hospodářsky oddělenou od státu. Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá na rozdíl od Českého rozhlasu a České televize koncesionářské poplatky a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...