Praha - Plánovaný policejní zákon o tajných službách budí rozporuplné reakce. Podle nové verze, která nyní prochází druhým čtením v poslanecké sněmovně, by získali přístup k informacím tajných služeb i policisté. Kromě toho mají zpravodajské služby posílit ve svých pravomocích. Tyto změny kritizují organizace hájící lidská práva i opozice, obávají se totiž přílišného zásahu do lidského soukromí.
Současný zákon dovoluje zpravodajským službám získávat informace o sledovaných osobách pouze od orgánů státní správy. To by se mohlo změnit. Schválením zákona mohou sledovat i soukromá bankovní konta. Návrh tuto změnu odůvodňuje především nutností sledovat peníze určené na podporu terorismu. K širokým informacím služeb by získala přístup i policie. Opozice i organizace hájící lidského práva se obávají zneužití a narušování lidského soukromí.
Právník z Ligy lidských práv Jiří Kopal varoval před nekontrolovaným tokem údajů: „Riziko je v tom, že policie by si navzájem se zpravodajskými službami mohly předávat informace bez kontroly. Nebude jasně vymezen legitimní účel předávání těchto informací.“ Kopalovy obavy sdílí i další instituce. „Chtěli bychom slyšet nějaké garance, že nebude probíhat plošný monitoring, zneužívání zpravodajských informací, které obecně jsou shromažďovány v mnohem větším rozsahu,“ uvedl Miroslav Krutina z Českého helsinského výboru. Nesouhlasí ani vládní opozice. Sociální demokraté upozornili na nedostatečnou kontrolu a nejasnou činnost zpravodajských služeb.
Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) kritizovanou pasáž policejního zákona brání. Riziko zneužití podle něj nehrozí: „Jsou okamžiky, kdy spolu musí být policie a zpravodajské služby schopny reagovat ve vteřinách. To nic nemění na tom, že každé takovéto jednání musí být následně podrobeno kontrole.“ Ministra podpořila ústy svého tiskového mluvčího Jana Šubrta i Bezpečnostní informační služba (BIS). Pokud člověk není ve spojení s organizovaným zločinem, teroristy nebo neohrožuje demokracii, tak se sledování bát nemusí.
Bude-li zákon přijat Poslaneckou sněmovnou i Senátem a podepíše-li jej prezident, začne platit na začátku příštího roku.
