Novináři v první linii. Na covidových odděleních riskují vlastní zdraví, odvážejí ale reportáže, které společnost potřebuje víc než prázdná slova

Jinak než prostřednictvím médií se zdravý člověk, který není zdravotník, na taková místa nedostane. Přesto by veřejnost měla mít možnost na nemocniční oddělení, kde pacienti s covidem ve vážných stavech bojují o život, nahlédnout. Alespoň si to myslí reportéři a někteří lékaři a sestry, kteří za přísných bezpečnostních opatření k sobě a k pacientům kamery, fotoaparáty, mikrofony a diktafony pustí. Proč je to tak důležité a jak se novináři po boku nejvážnějších případů cítí? To zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

S kamerou už byl téměř všude. Reportáže točí na zastupitelstvech, na silnicích, na polích nebo třeba na nejvyšší hoře Česka. Zajímavé a důležité události východočeského reportéra České televize Erika Knajfla několikrát přivedly už i do nemocnic. Na oddělení ARO, kde leží pacienti nakažení koronavirem, kteří jsou ve vážném stavu, teď byl poprvé.

„Takové natáčení není vůbec jednoduché. Je k němu potřeba řada povolení, a to nejen od vedení nemocnice, ale také od samotných zdravotníků, protože natáčení může být do jisté míry rizikové. Nejenom pro nás jako pro novináře, ale také pro zdravotníky, a hlavně pro pacienty,“ popisuje Erik Knajfl to, co předcházelo jeho vstupu do nemocnice.

Obvykle pracuje s kameramanem, na tomto „place“ si musel vystačit sám. „Kolega kameraman už patří do rizikové skupiny a necítil se na natáčení, tak jsem se ho ujmul já. Ale není to o nějaké odvaze, spíš si myslím, že je to o kolegialitě, protože si musíme v terénu vyhovět. A jeho důvody, proč nechtěl vstupovat do první linie, jsou celkem pochopitelné. Proto jsem se rozhodl, že natáčet půjdu já,“ říká Knajfl.

Přes ochranný oblek, brýle a respirátor není v reportáži skoro poznat, přesto má jeho přítomnost na takovém oddělení velkou váhu. Jen tak podle něj může ukázat, jak to na místě skutečně vypadá.

„Zdravotníci mají sami zájem, aby lidé viděli jejich práci, aby měli možnost nahlédnout do toho, co všechno musí dennodenně podstupovat. A samozřejmě také chtějí, aby si lidé uvědomili, že není radno nemoc podceňovat. A teď nemá cenu řešit, jestli je covid nebezpečný, nebo ne, jestli je to nějaká forma chřipky, nebo mnohem závažnější nemoc,“ doplňuje Knajfl.

Vydezinfikovat se musí i technika

Podobnou zkušenost má dvoučlenný tým z Deníku N, reportáž „z první linie“ přivezl z jihlavské nemocnice. „Nejtěžší bylo najít hranici, kam novinář může zajít, když sleduje, co se tam odehrává. My jsme měli možnost navštívit oddělení, kde covidoví pacienti leželi, nakonec tam šel kolega, který pořídil fotky, já jsem zůstala na sesterně, kde jsem se bavila s lékaři a sestrami. Měla jsem dilema, jestli tam mám jít s ním, ale vzhledem k tomu, že tam byl opravdu šrumec a připadalo mi, že bych tam jen překážela, tak jsme se rozhodli takto. Teď si zpětně říkám, že to možná byla chyba,“ říká redaktorka Adéla Skoupá.

Strach, že by se sama nakazila, ale neměla. Věřila ochranným pomůckám, stejně jako na ně spoléhají zdravotníci. Věřil jim i fotograf Gabriel Kuchta, který navíc při odchodu musel vydezinfikovat všechnu svou techniku. „Bylo to trochu složitější technicky, často jsem přes brýle a štít vůbec neviděl, co fotím. Občas se stalo, že se štít zamlžil. Takže jsem naslepo fotil a pak jsem to editoval,“ popisuje Kuchta.

Zdravotníci jako občanští žurnalisté

Kromě těchto reportáží v poslední době přibývá i svědectví přímo ze strany zdravotníků. Anonymně nebo i pod svým jménem na sociální sítě zapisují své dojmy a zážitky z každodenní práce. I to je podle novinářů potřeba. Zejména ve chvíli, kdy politika u veřejnosti v případě koronaviru sympatií příliš nemá.

„Ministr zdravotnictví je schopen vysvětlit situaci, ale pořád není schopen vysvětlit ji srozumitelně. Protože říct, že je nedostatek lůžek, je celkem abstraktní pojem. Ale říct, že když vás srazí auto a možná už nebude volné lůžko nebo bude infikovaný personál, který by se o vás staral, nebo bude nutné odložit operaci, na kterou čekáte půl roku, tak už to můžete vnímat jinak,“ vysvětluje Ludmila Hamplová ze Zdravotnického deníku, která se dlouhodobě věnuje zdravotnickým dezinformacím.

Další postřehy novinářů, kteří se pracovně dostali do tzv. první linie, uvidíte v neděli v pořadu Newsroom ČT24. Startuje ve 22:10.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS si zvolí nové vedení. Do čela strany chtějí Kupka a Ivan

Občanští demokraté v sobotu rozhodnou, kdo se ujme vedení strany po dvanácti letech, během nichž stál v čele ODS expremiér Petr Fiala. O pozici se bude na kongresu v pražském hotelu Clarion ucházet s jedenácti krajskými nominacemi dosavadní místopředseda strany Martin Kupka. Postavit se mu chce místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan, který na regionálních sněmech otevřenou podporu nezískal.
před 1 hhodinou

Hřib bude obhajovat křeslo předsedy Pirátů, vyzve ho Witosz

Opoziční Piráti si na jednání celostátního fóra v Prachaticích zvolí nové vedení. Funkci předsedy bude obhajovat poslanec Zdeněk Hřib, který předloni v listopadu v čele strany nahradil dlouholetého šéfa Ivana Bartoše. Piráti pod jeho vedením posílili ve sněmovně, Hřib se také stal poslancem. Jeho vyzyvatelem bude místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz.
před 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 13 hhodinami
Načítání...