Nová budova Národní knihovny na Letné stát nebude

Praha – Nová budova Národní knihovny, která měla vzniknout podle návrhu architekta Jana Kaplického, na Letné stát nebude. Uvedl to ministr kultury Václav Jehlička během brífinku po skončení jednání vlády. Ministerstvo kultury se proto chce zatím soustředit na revitalizaci dosavadního sídla bibliotéky v pražském Klementinu.

Ministr Jehlička označil Národní knihovnu za nejproblematičtější státní kulturní instituci právě kvůli potřebě rozšíření jejího sídla. „Celé veřejnosti je nyní již jasné, že chobotnice na Letné se stavět nebude,“ uvedl Václav Jehlička.

Stop stavbě přijde stát na čtyři miliony

Rozhodnutí nestavět na Letné může stát přijít na čtyři miliony korun, které bude muset zaplatit architektu Kaplickému jako odškodné. Soutěž na novou budovu stála dalších 25 milionů korun.

Ředitel Národní knihovny Tomáš Ježek nebyl vládním rozhodnutím překvapen, ale upozornil, že Národní knihovna potřebuje novou budovu, protože do Klementina se brzy archivy nevejdou. „Klementinum do budoucna nestačí, pokud by se brutálně nepřestavělo nebo by se nestavělo pod zemí,“ upřesnil Ježek.

Architekt Kaplický v reakci na ministrova slova obvinil Jehličkův úřad z nekompetentnosti: „Mě jako architekta úžasně překvapilo, že Ministerstvo kultury České republiky musí být jediné ministerstvo na světě, které bojuje proti kultuře.“

Stavět se nebude kvůli organizačním problémům

Jehlička však své rozhodnutí zdůvodnil především organizačními problémy při přípravě výstavby nové budovy. „Tento projekt byl nepřipraven a byl jistým dobrodružstvím,“ zdůvodnil ministr vládní rozhodnutí. Václav Jehlička dodal, že odpovědnost za zastavení stavby budovy na Letné leží především na vedení knihovny, které projekt špatně připravilo. Nevyloučil ani, že v Národní knihovně provede personální změny.

Vlastimil Ježek ministrova tvrzení odmítá. Podle ředitele knihovny neudělal z projektu dobrodružství on ani vedení knihovny.

Ježkovi se nelíbí postup pražského zastupitelstva. V roce 2006 odhlasovalo prodej pozemků pro stavbu, později ale změnilo názor. Vedení knihovny proto zvažuje řešit věc soudní cestou. Řekl to Vlastimil Ježek v pořadu Události komentáře.

Jehlička chce zrekonstruovat Klementinum

Kabinet chce podle ministra místo nové stavby investovat do úpravy a revitalizace dosavadního sídla knihovny v Klementinu: „Musíme správně zhodnotit využití Klementina, aby Klementinum dále bylo centrem vzdělanosti, abychom zbytečně nevymístili jeho historicky-tradiční obsah někam na periferii.“

Klementinum ale není možné zrekonstruovat natolik, aby bylo možné zavést v něm moderní knihovnické služby jako je například automatický výdej knih. „Klementinum do budoucna nestačí, pokud by se brutálně nepřestavělo, nebo by se nestavělo pod zemí, což vylučujeme,“ dodal ředitel knihovny Ježek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 16 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 26 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 46 mminutami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.