Národní archiv získal dokumenty o podpoře, které se Chartě 77 dostalo z Norska a Dánska. Čeští badatelé tak nově mohou zkoumat korespondenci disidentů, záznamy o protestech proti represím nebo zprávy v severských médiích. V archivu je i norské vydání básní Jaroslava Seiferta, které bylo propašováno do Prahy, aby je nobelista mohl podepsat.
Norové i Dáni podporovali Chartu 77 víc, než se dosud vědělo. Dokazují to nové dokumenty
Vydání knihy i podpis v Československu zakázaného laureáta Nobelovy ceny zařídili členové Fondu na podporu Charty 77 v Norsku. Jeho vznik inicioval knihovník Frode Bakken. „Charta se okamžitě stala velmi oblíbeným hnutím, dávala novou naději. Proto jsem si řekl, že chci něco dělat,“ zavzpomínal na osmdesátá léta.
Bakken se seznámil s chartistou Michaelem Konůpkem, který byl režimem donucen emigrovat. Společně začali sbírat peníze na podporu nespravedlivě stíhaných a jejich rodin. „Finanční podpora byla samozřejmě v mnoha případech vítána, ale základní bylo spíš vědomí, že nejsme sami,“ vysvětlil signatář Charty 77 Tomáš Vrba.
Fond na podporu Charty 77 byl v kontaktu s norskými politiky. Desáté výročí Charty připomněl v Národním divadle v Oslu, kde promluvil ministr zahraničí i lídr opozice. Za několik týdnů se s disidenty v Praze setkali norští poslanci, kteří o Chartě mluvili i na oficiálním jednání s Aloisem Indrou.
Dánští podporovatelé komunikovali s Chartisty většinou pomocí faxu. Jen jednou získal Morten Nielssen, který v Norsku zakládal další iniciativu podobnou Fondu – Dialog s Chartou 77, povolení přijet do Prahy. Navštívil i soustavně hlídaný byt Václava a Olgy Havlových na dnešním Rašínově nábřeží.
„On byl ve vězení, ale Olga byla doma. A řekla: Dejte mi ten dokument – měl jsem ho v botě – a přijďte zítra. Budeme mít pro vás odpověď,“ popsal setkání Nielssen.
Nielssen, Bakken i Konůpek nyní dali část svých osobních archivů k dispozici českým badatelům. Zbylé dokumenty budou Národnímu archivu v Praze doručeny prostřednictvím ambasád.