Rada Ústavu pro studium totalitních režimů zůstává neúplná. Pozici, na kterou senátoři volí radního navrženého prezidentem, nezaplní Karel Srp. Senátoři původně měli o jeho nominaci hlasovat na své srpnové schůzi, ale nakonec k tomu nedošlo, protože Srp jako bývalý člen Komunistické strany Československa nesplnil zákonné podmínky na člena rady ÚSTR.
Nevolen a nezvolen. Prezident neprotlačil do rady ÚSTR ani Srpa
Volební komise Senátu se již dříve usnesla, že by plénum vůbec nemělo o nominaci Karla Srpa na člena rady ÚSTR hlasovat. Srp podle předsedy senátní volební komise Luďka Jeništy (za STAN) v čestném prohlášení ke kandidatuře konstatoval, že „v roce 1968 byl členem Komunistické strany Československa“. Tím nesplnil podmínku spolehlivosti a nemohl být volen. „Komise neměla jinou možnost než prohlásit ho za nevolitelného,“ poukázal Luděk Jeništa.
Ostatní členové horní parlamentní komory souhlasili. „Plénum Senátu potvrdilo usnesení volební komise. To znamená, že pan Srp jako kandidát do ÚSTR nesplnil požadavky dané zákonem, a proto nemohl být zvolen,“ uvedl senátor Pavel Štohl (za ČSSD).
Srp na schůzi Senátu vůbec nepřišel. České televizi přitom řekl, že si nevzpomíná, zda skutečně byl členem KSČ. „Je-li to tam takto napsáno, tak se tomu musím podřídit, ale je to nesmysl, je to nelogické,“ podotkl. Připomněl, že po roce 1968 byl vyhozen z práce. „Dvacet let jsem pracoval v kovovýrobě,“ dodal.
Tím, že Senát nevolil – a tedy ani nezvolil – Karla Srpa do rady ÚSTR, zůstává tato stále neúplná. Volné místo zůstává po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové. Prezident již dříve navrhl chartistku a spisovatelku Lenku Procházkovou, k jejíž volbě se senátoři sice dostali, ale nezvolili ji.
Zároveň jde o druhý prezidentův neúspěšný pokus prosadit Karla Srpa do některé funkce, která má vliv na výzkum a pojetí minulého režimu. V lednu jej nominoval do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Vzápětí ale znovu ožil pozapomenutý spor o Srpovu činnost v 70. a 80. letech. Byl tehdy místopředsedou a později předsedou režimu nepohodlné Jazzové sekce Svazu hudebníků, ale někteří jeho tehdejší společníci a přátelé tvrdí, že na ně donášel Státní bezpečnosti. Premiér Bohuslav Sobotka potom odmítl prezidentův návrh podepsat.
Srpovo jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně a že se ministerstvu vnitra nepodařilo Srpovu spolupráci dokázat. Například písničkář Jaroslav Hutka však trvá na tom, že na něj Srp donášel. Historik Pavel Žáček potom upozornil, že i navzdory rozsudku by Karel Srp nemohl předložit negativní lustrační osvědčení.
Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.
Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.
Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.
Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.
Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.
Karel Srp
