Praha - V Česku dlouhodobě přibývá dopravních nehod, před nimiž se šoféři plně nevěnovali řízení. Policejní statistiky teď doplnil také aktuální výzkum, v němž se velké množství respondentů přiznalo k aktivitám, které zákon zakazuje. Statistiky přitom před nepozorností varují: denně kvůli ní dojde průměrně ke 36 nehodám, ročně přes 12 tisíc.
Hlavní doplňkovou aktivitou českých řidičů je poslech hudby nebo hovor se spolujezdcem, týká se to 92 procent šoférů. „Skoro polovina z nás dělá v autě něco, co by se dělat nemělo. Někteří obědvají, jiní popíjejí nápoje, další zase telefonují bez hands free,“ říká objednatel výzkumu Milan Beutl z GE Money auto. “Až čtvrtina respondentů nám navíc přiznala, že někdy při jízdě píší krátké textové zprávy a ne úplně zanedbatelné je taky množství lidí, kteří jsou schopni se v autě při jízdě učit cizí jazyk, líčit se nebo dokonce dělat s dětmi úkoly."
Výzkum provedla společnost Ipsos Tambor a ptala se reprezentativního vzorku české populace ve věku mezi osmnácti až šedesáti lety. Řidiči si mohli vybrat, zda u jednotlivých aktivit zvolí, že je dělají pravidelně, občas, výjimečně nebo nikdy. „Když sečteme první tři skupiny, vychází nám, že jídlo má někdy u volantu až 67 procent řidičů nebo že k telefonnímu hovoru bez sady hands free se občas uchýlí až 47 procent lidí za volantem,“ doplňuje Beutl. „Z toho potom vznikají takové ty dopravní nehody, kdy řidič třeba z ničeho nic náhle přejede do protisměru a může dojít i k čelnímu střetu,“ varuje ředitel dopravní policie Leoš Tržil s tím, že mezi nebezpečné aktivity je podle něj třeba počítat i zatím povolené telefonování s hands free: „Řidič se přitom sice dívá dopředu, ale myšlenkami se na jízdu nesoustředí. Stejně tak koncentraci snižuje například sledování reklam u silnic a dálnic. Řidiči pak kvůli nim sledují okolí komunikace, a ne situaci před autem.“
Statistiky přitom před nepozorností varují: denně kvůli ní dojde průměrně ke 36 nehodám, ročně jich je přes 12 tisíc. Nevěnování se řízení tak je jasně nejčastější příčinou havárií v Česku – osmnáct procent karambolů vzniká právě kvůli tomu: 91 lidí zemřelo před dvěma lety, 88 loni, letos zatím 24. „Řidiči si to neuvědomují – někdo ladí rádio, jiný hledá na vedlejším sedadle něco v tašce, někdo se dokonce při jízdě otáčí na spolujezdce za sebou. Tím vším si ale zkracují čas na případnou rychlou reakci, která je někdy potřeba,“ dodává ředitel dopravní policie.
Kromě aktivit řidičů za volantem se aktuální výzkum zaměřil taky na obecnější otázky. Autoři se pokusili například podle jednotlivých dat vytvořit profil typického tuzemského řidiče. „Nejčastěji je to muž, který v autě tráví 30 až 60 minut denně a najede okolo tisíce kilometrů za měsíc,“ shrnuje výsledky Beutl a k počtu ujetých kilometrů dodává: „Největší procento lidí průměrně najede mezi pěti až deseti tisíci kilometry ročně. Z této kategorie ale v našem výzkumu vybočoval segment respondentů, kterému říkáme opatrná řidička. To jsou ženy, které například vozí děti v autě do školky nebo jezdí na nákupy v místě bydliště. Celkem pak najedou mnohem méně: ročně necelých pět tisíc kilometrů, denně ani ne půlhodinu za volantem.“
Proti předchozímu průzkumu z roku 2008 se v Česku data změnila v otázce počtu registrovaných šoférů. Aktuálně mají oprávnění řídit už tři ze čtyř lidí, před třemi lety to bylo jen čtyřiašedesát procent. Bez řidičáku pak je momentálně třikrát více žen než mužů.
- Nejčastější aktivity za volantem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2549/254844.jpg
- Nejčastější příčiny nehod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2549/254843.jpg
- Zásah u autonehody autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2483/248208.jpg
