Letošek je tragický rok pro některé druhy ptáků. Chladné a deštivé jaro způsobilo úhyny tisíců mláďat. Kvůli počasí neměla dostatek potravy. Nejvíce to ovlivnilo populaci jiřiček a sýkor.
Nepříznivý rok pro ptáky, kvůli počasí uhynuly tisíce mláďat
Plná hnízda letos ornitologové vídali málo. Třeba lejsci jarní sice období přečkali bez větších komplikací, jiné druhy ale měly problémy. Například sýkory.
„Zatímco normálně sýkorky mívají sedm, osm, deset i více mláďat, tak v budkách jsme nacházeli v průměru čtyři až šest mláďat,“ popisuje ornitolog Otakar Závalský. Jejich hlavní potravou jsou totiž housenky. Těch bylo ale kvůli počasí málo.
„Ti ptáci měli problém uživit sebe, natož mláďata,“ vysvětluje Závalský. „Sýkory zpravidla hnízdí znova, to znamená, když přijdou o ta první mláďata, tak zahnízdí znovu. Pokud bude dobré počasí, tak jsou schopny ty ztráty nahradit,“ přibližuje chování ptáků zoolog Jan Kašinský.
Zpoždění tažných ptáků
Letos se opozdil i přílet některých tažných ptáků. „Vlaštovky přiletěly o tři týdny později, jiřičky o měsíc později a ještě teď můžeme vidět, že některé stavějí hnízda, což je neskutečně pozdě oproti jiným letům,“ říká ornitolog Závalský.
Nepříjemnosti způsobilo počasí i čápům bílým. Některá hnízda zapadla třeba třikrát sněhem. „Hlavní problém u toho hnízda je to, že promoklo, prostě každý den pršelo, navíc při velmi nízkých teplotách, a promáčená podestýlka nedokázala dobře izolovat, takže vajíčka prochladla a zárodky odumřely,“ vysvětluje zoolog Kašinský.
Existují ale i místa, kde se čapím rodičům podařilo většinu mláďat i přes nepřízeň počasí vychovat. Průběh letošního jara naopak přál třeba puštíkům, brhlíkům nebo kosům.