Německý řád se odvolal proti zamítnuté žalobě v případu Bouzova. Trvá na navrácení hradu i jeho mobiliáře. Žalobu na Národní památkový ústav zamítl v srpnu olomoucký okresní soud. Případ tak nyní půjde ke Krajskému soudu v Olomouci.
Německý řád stále usiluje o Bouzov, s žalobou na stát jde do dalšího kola
Řád se svojí žádostí o navrácení Bouzova neuspěl paradoxně kvůli tomu, že mu jej nezabavili komunisté po roce 1948, ale již nacisté během okupace českých zemí. Čím bude argumentovat u odvolacího soudu, však řád tají. „Vedení Německého řádu po dohodě s právními zástupci nechce zveřejňovat důvody a obsah odvolání dříve, než budou tyto argumenty probírány u soudu,“ uvedl mediální zástupce řádu Mikuláš Černý.
Žalovaný Národní památkový ústav odvolání očekával. „Na své argumentaci, kterou soud už jednou uznal, trváme,“ řekla mluvčí NPÚ Simona Juračková.
U okresního soudu neuspěl Německý řád (tj. Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě) poté, co památkáři zpochybnili, že by zrušení řádu v roce 1939 bylo politickou perzekucí ze strany třetí říše. Vyvracejí to podle nich i historické listiny, z nichž vyplývá oddanost a loajalita německé říši.
„Bylo konfiskováno, a to německé společnosti. Tím pádem se stalo vlastníkem Československo. Žalobce nepostupoval tak, jak bylo stanoveno zákonem z roku 1946, a nepodal restituční návrh,“ řekl právní zástupce NPÚ Petr Wünsch.
Německý řád o hrad opakovaně usiluje od roku 1998. V listopadu 2013 požádal o vydání areálu v rámci církevních restitucí. Ministerstvo kultury ale žádost zpochybnilo, poukázalo, že byl Bouzov řádu zabaven již v roce 1945 podle Benešových dekretů o konfiskaci majetku kolaborantů, protože byl v té době majetkem Německa.
V květnu 2014 odmítl žádost i Národní památkový ústav; restituce se týkají jen poúnorového období a v té době Bouzov řádu podle památkářů nepatřil. Rytíři s tím nesouhlasili a na památkáře proto v březnu podali žalobu.