Proč je důležité nebát se strachu? Proč je důležité nebát se nemoci? Proč je důležité nebát se myslet? Tématu Nebát se se věnovalo speciální vydání pořadu Fokus Václava Moravce. Pozvání přijali armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, psycholožka Laura Janáčková, farářka Martina Viktorie Kopecká, historik umění Jan Royt, etik Marek Vácha, mikrobioložka Václava Adámková, ekonom Tomáš Sedláček, psycholog Jiří Šípek a datový analytik František Vrabel.
„Nejkrásnější díla vznikala při morových ranách.“ Každá krize je šancí a strach lze mít pod kontrolou
Fokus Václava Moravce na téma Nebát se (zdroj: ČT24)
Strach nás ochraňuje, je předzvěstí toho, že se připravujeme na něco, co nás čeká. „Tudíž je potřeba ho nějakým způsobem začít ovládat. Strach je úplně nejstarší emoce,“ popisuje psycholožka Laura Janáčková.
Lidé jsou podle ní schopni strach ovládnout a emoci přenést, dostat ho pod racionální kontrolu. „Když je strach poznaný, může se snížit,“ dodává s tím, že se člověk například může soustředit na něco jiného – třeba přemýšlet nad matematickými úkony.
„Úloha lídrů je v tom, že lidem dají kontext. Že jim řeknou, že nečelíme apokalypse. Je to velmi vážná situace, ale situace, se kterou se lidstvo setkalo již mnohokrát a vždy si s ní poradilo,“ podotýká armádní generál ve výslužbě Petr Pavel k aktuální koronavirové krizi.
Při těch nejhorších morech vznikla ta nejkrásnější díla.
Každá krizová situace na druhou stranu dává podle něj příležitosti k negativním tendencím. Některá opatření nemusí řešit krizi, ale mohou pomoci konkrétním politikům. Je proto důležité zůstat ostražití vůči všemu, nejen předmětu krize samotnému, zdůrazňuje Pavel.
„Mimořádná situace nás činí křehkými. Čelíme něčemu, co jsme nikdy nepotkali, nepoznali a musíme v sobě mobilizovat mechanismy, které nás mají ochránit nejen před strachem, ale naučit žít v takové mimořádné situaci. Ve chvíli, kdy vzrůstá hladina emocí a my se můžeme dostat na pokraj zoufalosti, i třeba s ohledem na osamění nebo pocit duchovní vyprázdněnosti, je potřeba hledat spojení s venkovním světem i sami se sebou,“ věří farářka Martina Viktorie Kopecká.
Koronavirus má silné PR, míní mikrobioložka
Jestli něco homo sapiens umí, tak je to umění improvizace. I tato krize se stává příležitostí, míní etik Marek Vácha a věří, že situace kolem koronaviru lidi semkne. „Pravda, vrchol krize přijde, ale pořád jsem v kontaktu s našimi studenty a je to fantastické. Mám velkou naději, že z krize vyjdeme posíleni,“ konstatuje Vácha. „Každý z nás musíme ze sebe dostat to nejlepší, co umíme,“ doplňuje.
„Při těch nejhorších morech vznikla ta nejkrásnější díla. Zlo není protikladem něčeho, zlo je nedostatek dobra a krása oživuje duši a pomáhá člověku toto zvládat. Těšme se věcmi, které nám osvěžují duši,“ vyzývá historik umění Jan Royt.
Utrpení a krása podle něj jdou ruku v ruce a i během morových ran umělci tvořili, lidé pracovali a vytvářeli duchovní hodnoty. „To je také poselství. Nepropadnout skepsi,“ míní.
Mikrobioložka Václava Adámková si stojí za svými dřívějšími slovy o hysterii z koronaviru. Upozorňuje, že například na pravou chřipku v posledních čtyřech sezonách v Itálii umíraly tisíce lidí. „Myslím, že PR, které koronavirus má, není úplně relevantní,“ říká.
Je podle ní potřeba mít respekt ze všech infekčních chorob, ale přistupovat k nim zcela racionálně. Vlády mají jednat na základě důkazů, nikoliv poplašných zpráv. Lidé podceňují bakterie, protože ty si vyvíjejí odolnost na antibiotika a v budoucnu se budou problematicky léčit, varuje.
Nemůžeme posilovat ekonomiku, posilujme mysl, nabádá Sedláček
Před strachem může v současnosti lidi ochránit disciplinované myšlení, které se vyznačuje logikou, důkazy a strukturou, nikoliv pověrami nebo neověřenými informacemi, připomíná psycholog Jiří Šípek.
Strach je podle něj přirozená věc a nikdo se mu nevyhne. „Můžu ho vzít jako partnera a mluvit s ním, uznávat, že existuje,“ nabádá. Nejhorší je prý strach popírat, i když nás drtí. Když strach pojmenujeme, ztratí sílu, je přesvědčen Šípek.
„Situace, která tady je, vůbec není tak vážná, aby vyvolávala úzkostné stavy,“ věří datový analytik František Vrabel. Například počet informací o zdraví stoupl od začátku roku celosvětově čtyřikrát, dodává.
„Technologie berou lidem pozornost, lidé čím dál méně přemýšlejí. To je velké nebezpečí, které tu existuje a vytváří předpoklad k tomu, aby někdo mohl v obrovské míře manipulovat veřejným míněním,“ upozorňuje analytik.
Lidé se spíš bojí moci, než aby se báli nemoci, myslí si ekonom Tomáš Sedláček. „Jsme v situaci, jakou žádný ekonom nikdy nezažil, natož aby ji domyslel. V době, kdy nesmíme posilovat ekonomiku, alespoň posilujme mysl,“ apeluje.
Sám v současnosti konzumuje zprávy půl hodiny denně a ne déle, aby se nezahltil. Svět podle něj vykolejil do klidu a lidé by si neměli karanténu nechat protéct mezi prsty.