Praha – Vliv ČR na dění v Evropě i ve světě se zvýšil. To je podle premiéra Bohuslava Sobotky zásadní změna, která nastala za deset let od vstupu ČR do Evropské unie. Naopak exprezident Václav Klaus, který stál u vstupu země do Unie, si myslí, že vliv v Unii máme nulový. S prezidentem Evropské unie Hermanem Van Rompuyem se pak Sobotka shodl na tom, že dvěma hlavními tématy, na které se teď evropští politici musí zaměřit, je řešení ukrajinské krize a zajištění energetické bezpečnosti zemí osmadvacítky. „Naše závislost na ruském plynu se nám teď ukazuje úplně jinak a my se rozhodli, že budeme tento problém řešit,“ uvedl Rompuy s tím, že Evropská komise plánuje předložit návrh, který by vedl k redukci této energetické závislosti.
Evropská unie by se podle Sobotky v současné době měla zaměřit především na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost na dodávkách energií z Ruska. „Podpoříme návrhy, které by vedly ke snižování závislosti Evropy na surovinách z Ruska, protože to se při krizích jako teď na Ukrajině může jevit nebezpečné,“ uvedl Sobotka. Důležitá je ale podle něj také autonomie jednotlivých zemí při rozhodování o jejich energetickém mixu. „Rádi bychom dosáhli takového rozhodnutí, které by vedlo k energetické konkurenceschopnosti země,“ uzavřel Sobotka.
Rompey: Evropský energetický trh je nutné změnit
Energetická soběstačnost EU je pro konkurenceschopnost zásadní také podle Hermana Van Rompuye. „Pokud nezačneme jednat, tak v roce 2035 bude EU závislá na energetických importech až z 80 procent,“ řekl prezident EU, podle něhož je třeba změnit evropský energetický trh. Evropská Rada již požádala Evropskou Komisi, aby do června vytvořila nový návrh energetické soběstačnosti. „Je zde několik oblastí, které musíme změnit. Musíme mít více přepravních cest, musíme mít větší propojenost mezi státy, musíme mít větší energetickou účinnost, musíme plně využívat různých energetických zdrojů, včetně obnovitelných zdrojů,“ uvedl Van Rompuy.
Jednání českého premiéra a prezidenta Evropské unie se nemohla vyhnout ani sankcím, které Evropská unie zavádí vůči Rusku. „Rusko nedodržuje závěry ženevské konference,“ upozornil Rompuy. „Teď je klíčové, aby byly vyvíjeny diplomatické aktivity,“ dodal Sobotka, podle něhož je v současnosti klíčové, aby Unie pomohla tomu, aby se situace na Ukrajině stabilizovala a tamní prezidentské volby proběhly v klidu. „Zvolení nového prezidenta může být velice pozitivní z hlediska všech snah zabránit desintegraci Ukrajiny,“ doufá Sobotka. „Zároveň je nutné, aby na Ukrajině probíhaly ekonomické a politické reformy,“ dodal Rompuy.
Sobotka: Česko nedokázalo dosud členství v EU plně využít
„Jsem přesvědčen, že vstup České republiky do EU měl pozitivní vliv na Česko a rozšíření mělo pozitivní důsledky na Unii jako takovou,“ uvedl na dnešním Podnikatelském fóru: 10 let ČR v EU Sobotka. Česko ale doposud nedokázalo plně využít členství v Evropské unii, řekl premiér. „Nejde jen o čerpání z evropských fondů, jde také o naši schopnost prosazovat český pohled, české zájmy na evropské úrovni. My jsme tuto schopnost v minulých letech neměli a toto musíme rozhodně změnit,“ uvedl. Nová vláda se podle premiéra snaží vrátit Česko do hlavního proudu evropské integrace. „Aby se zvýšil vliv České republiky na to, co se v Evropě a ve světě odehrává,“ uzavřel Sobotka.
Premiér dále řekl, že ČR se v tabulkách mezinárodní konkurenceschopnosti stále propadá. „Naším problémem je kvalita institucí, vymahatelnost práva, boj proti korupci, kvalita podnikatelského prostředí,“ vyjmenoval. Vláda podle premiéra připraví strategii, která definuje způsob, jakým se Česko může na žebříčku konkurenceschopnosti pohybovat dopředu.
CVVM: Čechů spokojených v EU od loňska přibylo na 28 procent
Se členstvím České republiky v Evropské unii je po deseti letech spokojeno 28 procent Čechů, tedy mírně víc než před rokem. Nespokojenost za poslední rok mírně klesla na 31 procent. Proti loňsku se zvýšil také podíl lidí, kteří se cítí nejen občanem ČR, ale i občanem EU. Dosud nejvíce od vstupu Česka do EU počátkem května 2004 byli Češi spokojeni se členstvím v EU v letech 2008 a 2009, takových tehdy byly dvě pětiny. Nespokojenost se členstvím byla největší v dubnu 2012. „Svou nespokojenost tehdy vyjádřilo 41 procent dotázaných. Od té doby podíl nespokojených klesá,“ podotkli autoři průzkumu.
Nejen občanem ČR, ale i EU, se letos v dubnu cítilo 53 procent obyvatel, o dva procentní body víc než před rokem. Naopak víc než dvě pětiny lidí občanskou příslušnost k EU necítí nikdy. „Po nárůstu podílu těch, kteří se nikdy necítí být občany EU v roce 2012, došlo v roce 2013 a v aktuálním šetření opětovně k poklesu a aktuální údaje jsou tak podobné těm z let 2005 až 2009,“ uvedlo CVVM. CVVM se v průzkumu mezi 7. a 14. dubnem dotazovalo 1 027 lidí ve věku od 15 let.
