Vítězi proběhlých komunálních voleb jsou nezávislí kandidáti, což by měl být pro současné politické strany jasný signál k zamyšlení. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodla socioložka a bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, politoložka Vladimíra Dvořáková a bývalý český premiér Petr Pithart (KDU-ČSL). Za pozitivní aspekt voleb se dá podle Dvořákové považovat fakt, že v Praze uspěla strana na základě své práce v jedné z městských částí. Strany si tak podle ní snad uvědomí, že ve volbách skládají účty za svou práci a úspěch nemůže být čistě výsledkem jejich marketingu.
„Praha sobě byla zvolena na základě toho, že něco udělala v jedné městské části. Nebylo to čistě marketingové, ale odráželo to konkrétní věc, kterou tato strana udělala. To je nový posun v naší politice. Držme si palce, aby to inspirovalo i další strany. Aby si uvědomily, že ve volbách skládají účty za to, co udělaly,“ uvedla Dvořáková.
I výsledek ANO ve volbách do pražského magistrátu je podle ní obrazem toho, jak v předchozím období vedení Prahy fungovalo.
Cestou k úspěchu je distanc od zavedených stran, varuje Radičová
Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová však upozornila na pokračující odklon voličů od etablovaných politických stran: „Vítězní jsou nezávislí kandidáti. A bylo by omylem všech politiků, kdyby tento fakt neviděli. Pokud chci uspět, snažím se co nejvíc distancovat od stávajících politických stran. Je to důležitý signál nejen pro komunální volby, ale i pro parlamentní.“
I když letošní účast v komunálních volbách s 47,3 procenta je třetí nejvyšší od vzniku ČR, podle Radičové je stále velmi nízká a například pro parlamentní volby by se z jejich výsledků nemělo příliš usuzovat. „Účast není většinová, takže opět rozhodovaly největší menšiny, jak to tak často v politice bývá. Usuzovat z těchto výsledků cokoliv pro možnou mapu parlamentních voleb lze jen velmi opatrně a s velkými chybami,“ upozorňuje socioložka.
Politici na vlně veřejného mínění
Na současné české a slovenské politické scéně lze podle ní sledovat řadu podobných rysů, zejména rétoriku i marketingové pojetí politiky českým ANO a slovenským Smerem.
„Přihlášení se k programu pro všechny, k proevropské orientaci – konkrétní reálné kroky jsou ovšem jiné. Ale hlavně – a to je ten největší společný rys – řízení se výsledky výzkumů veřejného mínění. Tedy plavání na vlně toho, co chce většina občanů slyšet. Jsme v období, kdy místo řízení se hodnotami, principy a zákony mnozí politici upřednostňují tlak veřejného mínění,“ zdůrazňuje Radičová.
Politici tak podle ní často témata pro veřejné mínění sami připraví a veřejnosti vnutí. „Je to taková prekérní hra. Pokud se podíváte, o čem je veřejný diskurz, velmi se vzdalujeme od toho, čím lidé skutečně žijí a co od politiky očekávají. Politici do mínění indoktrinují témata, na kterých se dokážou prosadit, jako je migrace nebo přijímání sirotků,“ jmenuje bývalá slovenská politička.
Politické strany by si však podle ní měly uvědomit, že lidé si s demokracií spojují primárně dvě témata: životní úroveň / kvalitu života a spravedlnost. „To, čím se tyto problémy zastírají, jsou úhybné manévry různých jiných témat. Nadhodím problém – sám jsem ho vykonstruoval – a vzápětí nadhodím i své řešení,“ popisuje aktuální trendy v politice, které ovšem nereagují na skutečné potřeby a problémy občanů spojené například s probíhající informační revolucí, čtvrtou průmyslovou revolucí nebo měnícím se trhem práce.
A právě v tomto okamžiku nastupují nová, alternativní politická uskupení, často extremistického charakteru, a chápou se příležitosti. „Ale kolik už bylo takových novotvarů pro jedno použití? Na jedno volební období? (…) Platí to werichovské motto: ‚Zkratka je vždy cesta o něco delší a mnohem komplikovanější‘,“ dodává Iveta Radičová.
Pithart: Pokud nezacelíme propast mezi Prahou a zbytkem země, dopadneme špatně
Pozitivně vnímá volební výsledek v Praze i bývalý český premiér a předseda Senátu Petr Pithart. „Ale má to i svůj rub. Velmi nepříjemným překvapením je zvětšující se propast mezi Prahou a zbytkem republiky. Jsou to dva světy. A když to bude pokračovat, nedopadne to s touto zemí dobře. Centralismus je odvěký problém českých zemí, jeho rubem je 6256 obcí. To je absolutní evropské unikum: roztříštěnost, rozdrobenost, nedůvěra, obce se nespojují, spíš mají tendenci se rozdělovat,“ varuje.
Pro české občany, voliče a především politiky má proto jasný apel: „Naslouchat lidem. A to způsobem, který otevírá diskusi. Nedívejme se na lidi, kteří podle nás volili špatně, shora. Před politiky je obrovsky těžký úkol porozumět lidem. A platí to celkově pro Pražáky,“ dotkl se Pithart fenoménu české společnosti, štěpící se podle klíče Praha versus zbytek země.
