Pravidla pro všechny čtyři národní parky se zřejmě změní. Poslanci schválili novelu o ochraně přírody a krajiny, která podle ministerstva životního prostředí umožní více otevřít parky turistům. Vymezí se například klidová území, zóny ochrany přírody, cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Jiné podmínky budou platit i pro developery.
Nejcennější příroda se má více otevřít turistům, poslanci schválili nová pravidla pro národní parky
UDÁLOSTI: Poslanci schválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny (zdroj: ČT24)
Pro novelu hlasovalo 121 ze 167 přítomných poslanců. „To jsem opravdu nečekal,“ komentoval výsledek hlasování ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Proti bylo 22 poslanců hlavně z řad ODS, ale taky někteří komunisté a sociální demokraté. Předloha, kterou dolní komora výrazněji nezměnila, tak zamíří do Senátu.
V uplynulých měsících se ve sněmovně v souvislosti s novelou debatovalo zejména o Šumavě. Kritici předlohy tvrdí, že zasáhne tamní obyvatele, udělá z nich lidi nižší kategorie, případně dokonce donutí odstěhovat se. Zastánci naopak říkali, že norma je kompromisem. Není možné chtít národní park a zároveň neakceptovat určitá omezení pro obyvatele, uvedl už dřív Brabec.
Národní parky
„V rámci zastavitelných území obcí jsou podmínky lepší pro ty, kteří tam chtějí stavět. Ve volné krajině se naopak podmínky upravily tak, aby nemohlo docházet k zastavování volných ploch. Je tam navíc předkupní právo státu u cenných území – to znamená, že vlastník je musí dříve nabídnout státu než developerům,“ vysvětlil poslanec Václav Zemek (ČSSD).
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) (zdroj: ČT24)
Uschnou tisíce stromů, tvrdí Zahradník
Mezi odpůrci byl nejvíc slyšet občanský demokrat Jan Zahradník, bývalý hejtman Jihočeského kraje. Podle něj je novela vítězstvím ekologů a kvůli ní utrpí šumavský národní park. Zahradník neúspěšně navrhl vypuštění pasáže, podle níž je dlouhodobým cílem ochrany národních parků i „zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“.
Podle něj to v podstatě znamená bezzásahovost, a to Zahradník nepovažuje za správný přístup. Je přesvědčen, že bezzásahovost způsobila rozšíření kůrovcové kalamity po roce 2007. „Bude-li na většině území Šumavy bezzásahovost neboli divočina, uschne ještě dalších dvacet třicet tisíc stromů. Bude to suché území. Nikdo není schopen říct, jak se bude vyvíjet,“ uvedl Zahradník. Bez podpory zůstal i jeho další návrh, aby i v nejcennějších částech parků byly možné zásahy „za účelem ochrany, obnovy a podpory ekologické stability lesních ekosystémů“, což mohlo mířit na boj s kůrovcem.
Je to důvod ke smutku pro šumavské obce, důvod k jásotu mají všechny možné ekologické organizace.
Že by na Šumavě hrozilo kvůli novému zákonu velké sesychání, však v Událostech, komentářích odmítl náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana. „Šumava neuschne. To, co má uschnout a je staré, uschne a přijdou nové generace stromů a živočichů. Příroda má obrovskou sílu a člověk není pánem, aby určil, co má usychat a co ne,“ řekl.
Nespokojené hlasy ale znějí také přímo ze Šumavy. „Není jediná obec na Šumavě, která by to hodnotila kladně,“ řekl o zákonu starosta Kvildy Václav Vostradovský. Právě k šumavským obyvatelům se Jan Zahradník, který býval jihočeským hejtmanem, hlásí. „Na Šumavě žijí lidé tisíc let. Je to kulturní krajina, byla lidmi několikrát přetvořena. Lidé tam zanechali stopu své práce a my to dnes chceme přeměnit na divočinu. Je to chyba a doplatíme na to,“ řekl v Událostech, komentářích.
GALERIE
Zákon o o. p. a k.
MŽP mezi dvěma kameny
V případě zákona o ochraně přírody a krajiny čelilo ministerstvo životního prostředí kritice z obou stran. Pro část kritiků je novela příliš přísná, jiní ji naopak považují za příliš měkkou. Například podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha by bylo potřeba zdesetinásobit území, které se rozvíjí bez lidských zásahů.
S návrhry na zpřísnění zákona však v dolní komoře neuspěl Jiří Junek (KDU-ČSL), podle kterého by přírodní zóna musela tvořit v různých časových horizontech více než polovinu rozlohy národních parků. Například u Šumavy by se tohoto stavu muselo dosáhnout do 18 let. Už při prvním vymezení zón by území zařazené do nejcennější části Šumavy muselo tvořit nejméně 29 procent rozlohy parku.
Junek neprosadil ani to, aby nejvíce chráněné přírodní zóny nebylo do budoucna možné přeřazovat do méně cenných zón. Předloha předpokládá čtyři. Neuspěl ani Jan Klán (KSČM), jenž žádal, aby pravidla pro národní parky upravily zvláštní zákony.
Zóny budou nejméně na 15 let
Novela přinese národním parkům podle ministerstva životního prostředí stabilitu, protože stanovené zóny by se nesměly nejméně 15 let měnit. Parky by se měly také více otevřít „šetrné turistice“, změna se týká především Šumavy. Vymezí se například klidová území, zóny ochrany přírody, cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice.
- přírodní
- přírodě blízké
- zóna soustředěné péče
- kulturní krajina
Sněmovna do předlohy vložila Junkovu úpravu, podle které by stát nesměl v národních parcích prodávat žádné pozemky. Návrhy Jana Zahradníka a Petra Bendla (oba ODS) na další omezení předkupního práva státu k pozemkům v parcích neprošly.
Oproti vládnímu návrhu sněmovna posílila postavení rad národních parků. K členům patří i zástupci obcí a krajů a místních podnikatelů. Orgány ochrany přírody měly původně s radami pouze projednávat například návrh zón národního parku, klidových území, cest a tras. Na návrh výboru pro životní prostředí na tom bude muset být dohoda.
obrázek
Dolní komora pozměnila i ustanovení o možnosti provádět v národních parcích preventivní protipožární opatření. Bude nutné jejich projednání s orgánem ochrany přírody a budou se muset zohlednit cíle ochrany národních parků. Poslanci také schválili, aby stát už nemusel platit státním organizacím odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody.
„Poslanci odhlasovali nová pravidla pro národní parky, podle nichž je jejich hlavním posláním ochrana nerušené divoké přírody na více než polovině území. Novela zákona ovšem neříká, do kdy se to má stát, a neobsahuje ani dostatečné podmínky pro ochranu území s dnešní divočinou,“ reagoval expert na ochranu přírody ekologického Hnutí Duha Martin Voráč.
obrázek
Novelu teď musí ještě posoudit horní komora a pak podepsat prezident. Další legislativní proces přitom nebude jednoduchý, řada senátorů zákon kritizuje. Prezident Miloš Zeman dříve říkal, že předlohu vetuje, po schůzce s ministrem Brabcem loni v září ale slíbil, že tak neučiní.