Praha – Na dnešním setkání s novináři předseda vlády Petr Nečas sdělil, že tzv. stropy na volební kampaně, tedy nejvyšší povolené množství peněz, které jednotlivé strany k tomuto účelu mohou využít, by podle jeho mínění měly být uplatněny už v podzimních krajských volbách. U prezidentské volby v příštím roce by pak stropy měly být samozřejmostí, dodal Nečas. Jen v takovém případě bude podle něj kampaň efektivní a průhledná. Představa, že o budoucím prezidentovi budou rozhodovat jen finanční prostředky, je podle Nečasova názoru v rozporu s demokracií. Na konkrétní podobě zastropování se ale zatím koaliční strany nedohodly.
Konkrétní podoba finančních limitů musí být podle Nečase skutečně účinná a nesmí být jen hrou. Není podle něj možné, aby strany sice uznaly volební finanční stropy, ale pak vykazovaly 90procentní slevy na veškeré marketingové služby od billboardů po inzerci. „To je výsměch zavedení stropů,“ zdůraznil Nečas. Podle předsedy vlády je proto potřeba „vychytat mouchy“ například tím, že místo slev by strany musely vykazovat v účetnictví ceny obvyklé. Peake si zase dovede představit, že by strany poskytnuté slevy musely vykazovat jako finanční dary.
Místopředsedkyně vlády Karolína Peake na brífinku nevyloučila, že se vláda už možná příští týden začne zabývat konkrétním zněním prováděcího zákona, který je důležitý pro přípravu přímé volby prezidenta. „Pak ve vládě budeme hovořit i o těch limitech na kampaně v prezidentské volbě,“ upozornila.
V zavedení stropů se premiér shoduje s názory opozice. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka souhlasí s aplikací kampaňového stropu jak ve volbách na podzim, tak i u následující prezidentské volby. „Budeme souhlasit se vším, co bude znamenat ztransparentnění financování politických stran. Určitě bychom chtěli, aby se legislativa týkala už podzimních voleb,“ sdělil Sobotka při pozdější tiskové konferenci.
„Boj proti korupci dosud uspořil nejméně 10 miliard“
Finanční stropy u kampaní jsou jedním z bodů protikorupční strategie vlády, kterou dnes premiér spolu s místopředsedkyní Peake novinářům taktéž představil. Protikorupční opatření, která vláda přijala, dosud přinesla podle „konzervativního odhadu“ Nečase veřejným rozpočtům úspory minimálně 10 miliard korun a v podobném řádu se budou úspory i nadále zvyšovat. Z 84 bodů protikorupční strategie jich už vládou prošlo 40 a desítka opatření, včetně významné novely zákona o veřejných zakázkách, už vstoupila v život.
Boj s korupcí je jedním z významných programových bodů nynější koaliční vlády, připomněl premiér. Dodal, že jeho správnou podobou je především trpělivá práce, „sypání písku do soukolí“, nikoliv líbivá marketingová hesla. „S čistým svědomím říkám, že se proti minulým vládám jedná o viditelný pokrok,“ prohlásil Nečas. Ve veřejném životě už je podle něj nyní zavedena řada opatření, o nichž lidé před dvěma či třemi lety jen snili či hovořili o jejich nutnosti.
Petr Nečas, předseda vlády:
„Ta opatření, která jsme již přijali, tak jsem si jistý, že přinášejí úsporu ve veřejných rozpočtech, kdyby to byla dvě, tři procenta z těch veřejných zakázek, (…) tak je to již částka přes 10 miliard korun. Čili z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že v tomto řádu to bude postupně nabíhat, a já chci zdůraznit, že jde o velmi konzervativní odhad.“
Peake v této souvislosti upozornila na zpřísnění trestů veřejně činných osob za korupční jednání, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů a rozšíření „testů spolehlivosti“ z policistů i na celníky, pracovníky Vězeňské služby a právě členy inspekce.
Nečas připomněl, že stát, kraje či obce stále zadávají veřejné zakázky v objemu 450 miliard korun ročně. Jen změny v zákoně o veřejných zakázkách, které v pondělí podepsal prezident Václav Klaus, mohou přitom podle něj uspořit ročně asi 15 miliard. Miliardové úspory na maržích přineslo podle Nečase například zrušení povinnosti ministerstva obrany využívat při nákupech prostředníky. Zrušením sporné zakázky na likvidaci ekologických škod, kde podle Nečase hrozila buď korupce, nebo přinejmenším kartelová dohoda, stát ušetřil až 30 miliard a zrušení dostavby střešovické Ústřední vojenské nemocnice přineslo úsporu až šesti miliard.
Peake připomněla, že vláda pracuje na dalších protikorupčních opatřeních, chce například prosadit zprůhlednění financování politických stran, zpřesnit institut spolupracujícího obviněného i ochrany oznamovatelů korupčního jednání, posílit nezávislost i odpovědnost státních zastupitelství a zřídit u nich specializovaná pracoviště pro boj s korupcí.
Karolína Peake:
„Vyšetřování korupce je věc mimořádně náročná, protože proti sobě stojí dvě nebo více osob, které se vzájemně kryjí a nemají zájem na tom, aby se korupce rozkryla, aby byli odhaleni viníci. Naše opatření zaprvé mají za úkol zabránit, aby korupční příležitosti vůbec vznikali, to je třeba přijatý zákon o veřejných zakázkách, ale také pomoci rozkrývat ty trestné činy, které už proběhly - nabídnout účastníkům korupce možnost vystoupit z toho kruhu například na základě ínstitutu spolupracujícího obviněného, tzv. korunního svědka, nabídnout něco, za co budou ochotni proti tomu druhému svědčit a díky čemu bude možné korupci odhalit.“
ČSSD: Premiér o korupci spíš mluví, než něco dělá
Opoziční ČSSD v reakci protikorupční boj současné koalice zpochybnila. Dokladem neúčinného boje proti korupci je podle předsedy poslaneckého klubu sociálních demokratů Jeronýma Tejce série kauz kolem Víta Bárty, Pavla Drobila nebo Alexandra Vondry. Tejc také připomenul, že Česká republika od roku 2008 klesla o 12 míst na 57. pozici mezinárodního žebříčku indexe korupce. Kritikou nešetřil také u schválené podoby zákona o veřejných zakázkách, který je jedním klíčových bodů koaliční strategie. „ČSSD hlasovala pro to, aby každý dodavatel a subdodavatel byl znám až do skutečného fyzického vlastníka. Koaliční vlády rozhodly, že není nutné, aby zákon byl natolik přísný,“ uvedl.
Ani další „výkladní skříň“ protikorupční strategie vlády, tedy institut tzv. korunního svědka, se podle ČSSD míjí účinkem. „Myslím, že příklad pana Libora Michálka hovoří za vše,“ dodal Tejc, který vládě vyčítal i neochotu akceptovat návrhy sociální demokracie v případě zákona o majetkovém přiznání, anonymních akciích nebo zákona o lobingu. „Zákon jsme předkládali několikrát, vždy to bylo odstaveno s tím, že vláda připraví lepší řešení. Zatím žádná nepřipravila,“ vzkázal šéf poslanců ČSSD.
