Bez ohledu na osudy vládního kabinetu začne v úterý schůze sněmovny, poslanci mají na programu přes 340 bodů. Opozice se domnívá, že koaliční spory průběh jednání poznamenají, vládní strany doufají v opak. Sněmovna má schvalovat vyšší nemocenskou, zákaz kožešinových farem nebo zvýšení kontroly zpravodajských služeb.
Do závěrečného čtení by se mohlo dostat také například snížení ročních limitů na doplatky za léky pro děti a seniory. Poslanci navíc rozhodnou o podobě sporné novely zákona o internetovém registru smluv. Senát do ní chce vrátit státní, krajské a obecní firmy.
Schůze sněmovny začne v úterý odpoledne, měla by trvat tři týdny. Návrh programu čítá celkem 342 bodů, což je rekordní počet. Nepředpokládá se však, že by poslanci stihli projednat všechny body.
Na programu je vydání poslanců kvůli kauze ROP Severozápad
Dolní komora by se navíc měla zabývat vydáním Jaroslava Borky (KSČM) a Josefa Novotného (za ČSSD) k trestnímu stíhání. Policie je chce obvinit v kauze machinací s dotacemi z Regionálního operačního programu Severozápad. Poslanci jsou podle státního zastupitelství podezřelí z poškození finančních zájmů Evropské unie a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Jednoho z nich policie podezírá také ze zneužití pravomoci úřední osoby a účasti na organizované zločinecké skupině.
Dolní komora by se měla zabývat i kontroverzními návrhy vlády, mezi něž patří novela zákoníku práce, zákon o sociálním bydlení, zavedení zálohového výživného nebo insolvenční novela, jež by změkčila podmínky oddlužení. Pravice ji označuje za morální hazard. Změny zákoníku práce, jenž je ve druhém čtení a bude tedy možné podávat další návrhy úprav, zase vyvolaly debatu hlavně kvůli upřesnění podmínek práce z domova.
Zákoník práce je před druhým čtením, kdy je možné podávat pozměňovací návrhy. Sociální bydlení, zálohové výživné nebo insolvenční novela jsou teprve v kole úvodním. Není tedy jisté, zda je zákonodárci stihnou přijmout do podzimních voleb.
Do sněmovního finále by měli poslanci posunout z druhého čtení také růst plateb státu do zdravotnictví za jeho pojištěnce, pravidla pro soukromou bezpečnostní činnost nebo širší pravomoci České obchodní inspekce. Předlohy by se mohly v závěru schůze dočkat i schvalování. Sněmovna by se měla vrátit také k pařížské klimatické dohodě, jejíž projednávání v úvodním kole už čtyřikrát přerušila.
Podle opozice jednání sněmovny naruší vládní krize
Do návrhu programu by měl přibýt i nový bod. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) by měl poslance informovat o řešení nynější vládní krize. Sněmovna ho požádala o zprávu ve středu, když se zabývala údajným zneužíváním moci ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).
Zástupci koalice odmítají, že by se nynější vládní krize měla promítnout do schvalování zákonů. Naopak podle opozice se spory mezi stranami ještě prohloubí. „Vládní koalice se fakticky rozpadla, ta přece už neexistuje, ta si už dělá jen naschvály a ve sněmovně to bude přesně vidět,“ předpokládá místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Zároveň si zástupci opozice stěžují, že se dostatečně neprojednávají její body. „Vládní koalice není schopná projednat ani vlastní návrhy zákonů. Natožpak, aby věnovala svou pozornost neprojednaným bodům, které opozice navrhla například před dvěma nebo třemi lety,“ zlobí se předseda komunistů Vojtěch Filip.
Schůze je s týdenní přestávkou pro jednání výboru plánována podle návrhu programu do pátku 9. června. Je však možné, že bude o několik dnů kratší. Po květnové schůzi by se měli poslanci na řádné schůzi sejít ještě na přelomu června a července a poté až v září. Možné jsou však i schůze mimořádné. Opoziční KSČM se nyní snaží shromáždit předepsaný počet podpisů poslanců pro jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
