Pravidlo, že předsedu Senátu navrhuje nejsilnější klub, je neformální. Podstatná je chuť se domluvit, řekl ústavní právník Jan Kysela (UK), který byl v pondělí hostem pořadu ČT Devadesátka. Tématem rozhovoru byla také pondělní slova prezidenta Miloše Zemana o zrušení Senátu nebo otázka změny volebního systému na jednokolový.
Návrh prezidenta na „vyhladovění“ Senátu je ubohý, míní ústavní právník Kysela
Jedním z hlavních témat rozhovoru s Janem Kyselou bylo mimo jiné to, že chce Miloš Zeman zrušit Senát. Prezident to řekl například při pondělním rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál.
„Přijde mi to ubohé. (…) Pokud zkrátka máme ústavní systém, v němž existují nějaké ústavní orgány, tak je asi vcelku logické, že ty orgány budou obdařeny nějakými penězi k tomu, aby mohly fungovat,“ reagoval na návrh Zemana, ať Poslanecká sněmovna výdaje na Senát podstatným způsobem redukuje.
„Zdá se mi, že takovým způsobem se k fungování ústavního systému přistupovat nemá, a nemyslím, že by k tomu měl vyzývat zejména prezident republiky,“ uvedl s tím, že například v sousedním Německu by se něco takového stát nemohlo.
Důvodů, proč Senát existuje, je podle Kysely celá řada. V té souvislosti jmenoval například ústavní zákony nebo korekci v zákonodárství.
Senát pravděpodobně směřuje ke standardnímu obnovení činnosti
Senát přitom podle Jana Kysely pravděpodobně směřuje ke standardnímu obnovení činnosti po volbách. V současné chvíli je potřeba vyčkat, jak budou jednotlivé kluby početné, od toho se pak odvine všechno ostatní. „U Senátu platí, že pokud není, co se týká obsazení funkcí, domluveno všechno, tak v zásadě není domluvené nic,“ vysvětlil.
Dále Kysela poukázal na to, že zažité pravidlo, že předsedu Senátu navrhuje ten početně nejsilnější klub, stejně jako zásada takzvané seniority, jsou pouze neformální zvyklosti. „Podstatná je chuť aktérů se domluvit,“ uvedl s tím, že v tom nejsou svazování nějakými zvláštními kodifikovanými pravidly. Jednací řád podle něj vytváří dost široké pole působnosti.
Poslední téma, kterého se rozhovor s Janem Kyselou dotkl, byla otázka změny dvoukolového volebního systému na jednokolový. To navrhuje zejména vládní hnutí ANO. Kysela v té souvislosti zdůraznil potřebu relativně pestrého Senátu, a proto by podle něj nemělo dojít k zavedení systému „vítěz bere vše“, ale k zavedení takového modelu, který by zachoval princip absolutní většiny.