O podrobnostech plošného testování na koronavirus by se mělo rozhodnout v nejbližších dnech, je ale možné, že testovat se bude později, připustil náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo. „Jsme teď v situaci, která je epidemiologicky paradoxně dost nepříznivá,“ vysvětlil v Otázkách Václava Moravce. Podle jeho slov také není příliš pravděpodobné, že by se stát vydal slovenskou cestou a chtěl testovat téměř každého obyvatele.
Náměstek ministra zdravotnictví: Pro plošné testování není situace paradoxně příznivá
Slovenský premiér Igor Matovič v sobotu oznámil, že Slovensko by chtělo na koronavirus otestovat všechny obyvatele, patrně s výjimkou dětí do deseti let. O dalších podrobnostech, například, zda podstoupení testu bude povinné, se ještě diskutuje. Český přístup bude pravděpodobně odlišný. „Řekne-li se plošné testování, tak to vypadá, že každý z nás by měl být otestován, ale ‚plošně‘ znamená, že se testuje napříč populací a napříč geografií,“ vysvětluje Aleksi Šedo, který je také biochemikem a patobiochemikem.
Bezpříznakoví pacienti mohou být falešně negativní
Dodává, že medicínská a analytická fakta ukazují, že testování nemá přílišný smysl u bezpříznakových pacientů. Kvůli nízké virové náloži může jejich výsledek vyjít falešně negativní.
„Obecný koncept je takový, že bychom vychytali z populace všechny nakažené, tím snížíme zátěž a mnohem rychleji dojde k oploštění křivky. Na druhou stranu právě vzhledem k riziku falešných negativit musíme mít na mysli, že takto není úplně ideální sledovat třeba zařízení sociální péče, protože jestliže v kolektivu ohrožených osob máte pět nakažených a mezi nimi identifikujete pouze tři, tak je to příliš řídké síto. U lidí, kteří mají příznaky, mnohem rychleji a jednodušeji zjistíte, že jsou skutečně pozitivní, takže to odlehčí PCR testování, které je logisticky a ekonomicky velmi náročné,“ doplnil náměstek.
Spousta logistických otázek
Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka vidí logistiku jako největší problém i u plošného testování. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že dořešit je třeba několik neznámých.
„První je vůbec mít dostatek testovacích setů a distribuovat je na místa, kde mají být použity. Zatím není úplně jasno, kde by testování mělo probíhat, jestli to bude v našich ordinacích, nebo druhá varianta, která mně se zdá být rozumnější, je, že by se daly použít místnosti na úřadech a ve školách, kde probíhaly volby, tam by bylo daleko snadnější regulovat tok přicházejících lidí,“ uvedl.
Zodpovědět se podle jeho slov také musí, zda se na testovaní budou lidé objednávat a jestli si na něj praktičtí lékaři budou muset vyhradit čas ve všední den, nebo zda se uskuteční o víkendech.
Plošně, ale lokálně
Podle Šeda by navíc úvahy o plošném testování měly navázat na epidemiologickou realitu a ta mu v tuto chvíli příliš nepřeje. „Ze zachycených PCR testů máme v současnosti plus minus třicetiprocentní pozitivitu a mezi pacienty, kteří přicházeli k plánovaným výkonům, byla podle místních studií pětiprocentní pozitivita, přestože se cítili zdraví. Ono je pro veřejnost někdy zavádějící, že se pacient cítí dobře. Cítí se dobře dnes, to neznamená, že za týden nebude potřebovat intenzivní péči,“ poznamenává Šedo.
Testování ve velkém má podle Šeda momentálně smysl spíše lokálně. To znamená, že může dojít na pilotní test – v té souvislosti se mluví o regionu Uherského Hradiště, který patří ke koronavirem nejzasaženějším oblastem –, v úvahu přichází i testování ve velkých podnicích. „Význam mělo, třeba když se řešil problém dolů nebo u firem, jako Škoda, ČEZ, které chtějí proaktivně své zaměstnance testovat plošně,“ upřesnil náměstek.
Dodržovat opatření je priorita
Pro odložení plošného testování mluví také personální zajištění celé akce, shodují se Šedo i Šonka. Například výpomoc mediků je vzhledem k vývoji potřebnější nyní v nemocnicích než při testování, které by jinak praktičtí lékaři těžko zvládli sami. „A pak je tu argument, který z mého pohledu nejde opominout, tedy že křehké skupiny, které vyzýváme, ať zůstanou doma, se dají do pohybu,“ upozorňuje Šonka.
Důraz by podle Šeda měly ve stávající situaci stát i veřejnost klást na striktní dodržování opatření, protože ta fungují. „Opatření jsou naprosto klíčová věc ke snížení celkové populační zátěže a pak je mnohem rozumnější a výtěžnější dělat sofistikované výchyty plošnými akcemi,“ dodává.