V úterý v Česku přibylo přes tři sta nemocných s covidem-19, ve středu téměř čtyři sta. I přes vyšší nárůsty z posledních dní ale platí, že pouze minimum z nich má vážný průběh. Aktuálně leží v nemocnici kvůli koronaviru 130 lidí, z toho 31 ve vážném stavu. Tato čísla jsou daleko nižší než na začátku dubna. Příčin, proč tomu tak je, může být více – od změny počasí až po změnu samotného viru.
Nakažených přibývá, do nemocnic však míří méně. Může za to asi počasí i mutace koronaviru
Události: Proč není situace vážná, i když přibývá nakažených? (zdroj: ČT24)
Pandemie koronaviru na tuzemské zdravotnictví nejvíce dolehla v týdnu od 7. do 12. dubna. Ve špitálech bylo kvůli ní 422 lidí najednou, z toho stovka ve vážném stavu. Přesně na takový růst se lékaři připravovali, takže situaci zvládli.
O čtyři měsíce později jsou denní nárůsty nových případů srovnatelné s dubnem, nebo dokonce vyšší. Vytíženost nemocnic kvůli koronaviru je ale třetinová až čtvrtinová. Podle vědců je důvodů hned několik.
Jedním z nich je lepší péče. Lékaři v současnosti už mnohem přesněji ví, jak postupovat, a mají k dispozici léky pro nejtěžší případy – například remdesivir. Přípravky sice nejsou dokonalé, ale pomáhají. Lidé se také více pohybují venku, takže i když se nakazí, obvykle vdechnou jen malé množství viru.
„Je pravděpodobné, že to malé množství se vychytá v horních dýchacích cestách, takže se nedostane až do plic a nezpůsobí zápal plic a další komplikace,“ konstatuje přednosta infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Jiří Beneš.
Roli má i letní počasí – teplo a sucho totiž virům, včetně těch chřipkových, obecně neprospívá. „Virus je obalený a obal je choulostivý na vyschnutí. V tomto počasí, kdy je vítr, kdy je sluníčko, uschne za hodinu. A proti tomu si představte situaci, kdy dáte věšet prádlo v březnu,“ ilustruje Beneš.
Singapurští badatelé také poukázali na možné změny samotného viru – ten podle jejich studie zmutoval do mnohem nakažlivější, ale také méně nebezpečné podoby.