Náhrada za zrušené poplatky? Němeček se rozhodl pro nový zákon

Praha – Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) už má recept, jak nemocnicím nahradit dvě miliardy, o které přišly zrušením poplatku za pobyt na lůžku. Úhradovou vyhlášku kvůli tomu měnit nakonec nebude – pojišťovny mají peníze poslat jednorázově. Ministerstvo návrh příslušné legislativy pošle do připomínkového řízení a příští týden o něm bude rozhodovat vláda.

Stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici zrušil od Nového roku Ústavní soud a koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL už jej neobnovila. Zdravotnická zařízení kvůli tomu od začátku roku přišla o miliony korun – například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze hlásí ztrátu téměř pět milionů, Městská nemocnice Ostrava přišla o skoro tři miliony a brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny o necelé dva miliony. Výpadek příjmů jim dosud nikdo nenahradil.

Zrušený nemocniční poplatek

Ústavní soud loni zrušil stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici s odůvodněním, že pro některé skupiny společnosti má tzv. rdousící efekt. V reakci na to schválil Rusnokův kabinet novelu s poplatkem 60 korun a osvobozením dětí. Poslanecká sněmovna ji však nestihla do konce roku projednat, a tak se od 1. ledna letošního roku v nemocnicích neplatí nic.

Kvůli zrušeným poplatkům za pobyt přijdou nemocnice ročně celkem o dvě miliardy korun. Že jim budou chybějící prostředky dorovnány, už vláda slíbila. Šéf resortu zdravotnictví Němeček se nyní rozhodl, že změnou úhradové vyhlášky to nebude. Místo toho půjde cestou jednorázové legislativy, na základě které pojišťovny chybějící peníze nemocnicím vyplatí.

„Byla by to jednorázová právní úprava, která by přesně určovala, jakým způsobem ty peníze do nemocnic půjdou,“ vysvětluje Němeček. V praxi to znamená, že pojišťovny budou přesně vědět, kolik každé nemocnici poslat. „V podstatě by se to odvíjelo od vykázaných lůžkodnů pacientů,“ dodává ministr zdravotnictví.

Kde peníze v rozpočtu vzít?

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek považuje rozhodnutí neměnit úhradovou vyhlášku za správné. Podobně i prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. „Zajistí-li vláda navýšení příjmů v letošním roce, tak jsme samozřejmě ochotni debatovat o tom, jakým způsobem se peníze rozdělí,“ komentoval záměr ministra Gajdáček.

Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala by naopak uvítal, kdyby ministerstvo řešilo problém vyhláškou. „Přijímání legislativy je zdlouhavé, ale vyhláška může v podstatě začít platit příští měsíc – to je nejrychlejší cesta, jak ty peníze do nemocnic dostat,“ řekl Fiala v Událostech ČT.

V tom, kde peníze vzít, ale nemá šéf tuzemského zdravotnictví stále jasno. Zatímco minulý týden tvrdil, že je získá odkupem pohledávek zdravotních pojišťoven, naposledy ministerstvo vzkázalo, že prostředky bude hledat ve státním rozpočtu jiným způsobem.

7 minut
Náhradu za zrušené poplatky dostanou nemocnice přímo
Zdroj: ČT24

Němeček se navíc bude muset shodnout ještě se svým vládním kolegou, ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Ten v nedělní debatě České televize Otázky Václava Moravce již dříve avizoval, že peníze na odkup pohledávek zdravotních pojišťoven zatím neuvolní. Po ministrovi zdravotnictví chce, aby nejdříve rozkryl toky peněz, které zdravotnictvím už v současné době procházejí.

„To je skutečně zásadní téma, protože přes zdravotní pojišťovny teče ročně 220 miliard korun, z toho přes VZP 150 miliard, a nikdo neví, kam tečou,“ uvedl Babiš (čtěte víc).

Bývalá vláda Jiřího Rusnoka musela sanovat propad financí ve zdravotnictví už loni – navýšila platby za státní pojištěnce a Všeobecné zdravotní pojišťovně poskytla bezúročnou půjčku. Celkem si tak zdravotnictví polepšilo o 1,5 miliardy korun (čtěte víc).

Koaliční vláda Bohuslava Sobotky chce od příštího roku zrušit taky třicetikorunové regulační poplatky za návštěvu lékaře a za recept. Zůstalo by jen devadesát korun za pohotovost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát má ve středu na programu především volbu dvou adeptů na ombudsmana, z nichž bude dále volit sněmovna. Po dvou kolech hlasování zvolil Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou. Kromě toho také udělil vládě předběžný souhlas s úpravou unijního nařízení o střednědobé finanční pomoci členským státům Evropské unie. Zabývat se má i schválením uspořádání veřejného slyšení k bezpečnosti Evropy, stanoviskem k dalšímu působení Česka v takzvané koalici ochotných nebo záměrem vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky.
03:06Aktualizovánopřed 40 mminutami

Policie našla v bytě útočníka z Chřibské další zbraně

Při prohlídce bytu útočníka v Chřibské na Děčínsku našla policie další dvě střelné zbraně včetně střeliva. Při pondělním útoku měl u sebe pachatel čtyři zbraně. Zastřelil zaměstnance městského úřadu a šest dalších lidí utrpělo zranění, z toho byli tři policisté. Motivem jednání útočníka, který se pak zastřelil, bylo podle policie řešení osobních problémů, směřovaly ke konkrétnímu člověku, který pracoval na městském úřadě. Vyšetřovatelé dodali, že samotný motiv činu dál prověřují.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 7 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 8 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami
Načítání...