Nadějný český objev: Látka, která se v Rusku a Číně používá na chřipku, likviduje i klíšťovou encefalitidu

Nahrávám video

Virem zika, klíšťovou encefalitidou, západonilskou horečkou a horečkou dengue se na světě nakazí desítky milionů lidí ročně. Občas někde vypukne epidemie. Na tyto infekce způsobené takzvanými flaviviry přitom neexistuje účinný lék. Ovšem brněnští vědci jsou nyní velmi blízko k tomu, aby se situace změnila. Poslední rok v laboratoři vedené Danielem Růžkem otestovali na buňkách látku, která je vysoce účinná právě na tuto skupinu virů.

„V případě optimální dávky dosahujeme účinnosti prakticky sto procent. Hodně nás překvapilo, že látka funguje takhle perfektně,“ říká Růžek. 

Velkou výhodou je rovněž fakt, že zmiňovaná látka – odborně zvaná umifenovir – je součástí již existujícího přípravku, který se v Rusku (pod komerčním názvem arbidol) a Číně používá pro léčbu a prevenci chřipky. Je tedy již vyzkoušeno, že u lidí nemá nežádoucí účinky nebo jsou zcela minimální. Značně to tak urychlí případná další testování a tím pádem i možné využití při léčbě ziky nebo klíšťové encefalitidy. 

„Tato látka prošla klinickým testováním, je bezpečná pro lidi, takže pokud bychom uvažovali o nějakém léku, tak tato látka má nyní k běžnému užití podstatně blíže. Kdybychom začínali úplně s novou molekulou, potrvá ověřování třeba patnáct let,“ vysvětluje Růžek, vědec Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Takto by se doba mohla zkrátit na třetinu. 

Arbidol vyvinul Ruský výzkumný chemický a farmaceutický ústav asi před 25 lety, přípravek pak dostal licenci v roce 2009. Až čeští vědci však nyní objevili jeho netušené možnosti. Výsledky svého ročního výzkumu v těchto dnech publikují v prestižním zahraničním vědeckém periodiku.

Ze stážisty profesionální vědec

Přitom Růžkův tým byl na začátku výzkumu skeptický. Třeba i proto byl testováním látky pověřen mladý student molekulární biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Michal Štefánik, který byl v laboratoři na stáži. „Před zhruba rokem si tu přivydělával jako technik. My jsme od toho zprvu nic neočekávali – protestováváme tisíce látek – tak jsme mu to zadali. Nakonec se ukázalo, že umifenovir funguje takhle výtečně,“ říká Růžek.

Ze začátku skutečně nic nenasvědčovalo tomu, že jsou v Brně na prahu průlomového výzkumu. „Několik měsíců jsem se trápil na viru zika, než se mi podařilo najít ideální protokol a buněčné linie, na kterých látka efektivně fungovala, aniž by byla jakkoliv toxická,“ popisuje Štefánik. „Předpokládali jsme, že by tam mohl být nějaký zlepšený efekt, ale ne až tak výrazný, protože nalézt antivirotika s takovou účinností bývá většinou problém. V tomto případě je to výjimka potvrzující pravidlo,“ doplňuje mladík, který i díky tomuto výzkumu získal v laboratoři práci na plný úvazek.

Počítačový 3D model viru zika
Zdroj: ČT24

Jakým způsobem zmiňovaná látka vlastně na organismus působí, je stále ještě trochu záhadou. Dosavadní testy naznačují, že mechanismus účinku je zřejmě jiný, než je běžné u dalších látek, na jejichž testování se vědci zaměřují. Většina antivirových látek, které v Brně zkoumali, působí na infekci a množení virů přímo v buňkách, arbidol ale pravděpodobně zamezuje už samotný průnik viru do buňky.

Nyní brněnští vědci potřebují účinek látky potvrdit na laboratorních zvířatech. To potrvá asi rok. Když se to povede, může se přistoupit ke klinickému testování. 

Zatímco infekce viru zika či západonilské horečky je problémem mimo střední Evropu, klíšťová encefalitida je naopak problémem zejména právě Evropy a Ruska. A Česka pak zvlášť. V rámci kontinentu je totiž v tuzemsku dlouhodobě zaznamenáván jeden z nejvyšších výskytů této infekce. Ročně se nakazí encefalitidou (též zvanou klíšťový zánět mozku) zpravidla 450 až 600 lidí Čechů. Jsou však i roky, kdy je jich přes tisíc.

Každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce

Státní zdravotní ústav zmiňuje, že nemocnost klíšťovou encefalitidou v České republice od začátku devadesátých let minulého století do roku 2006 stoupala. V uvedeném roce dosáhla také nejvyšší zaznamenané hodnoty – onemocnělo deset ze sta tisíc obyvatel. Poslední čísla jsou z roku 2016, kdy bylo hlášeno 565 onemocnění.

Klíštětem přenášené virové onemocnění přitom může přinést nemocnému doživotní následky a některé případy končí i smrtí. Čerstvé statistiky laboratoře Protean ukazují, že každé čtvrté klíště na českém území je nositelem nějaké infekce – nejčastěji borelie. Přímo klíšťovou encefalitidou jsou pak infikovány asi tři procenta klíšťat.

Podle průzkumu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsou největší míra rizika, že se člověk nakazí v oblasti Kokořínska, Brd, Šumavy, Jesenicka nebo Krušných hor a Slavkovského lesa v Karlovarském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
před 7 hhodinami

Rostoucími cenami pohonných hmot se v pondělí bude zabývat vláda, řekl Babiš

Rostoucími cenami pohonných hmot se bude v pondělí znovu zabývat vláda. Ve videu na instagramu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to vypadá, že rafinérie mají nepřiměřené zisky. Už dříve nevyloučil, že by vláda mohla znovu přistoupit k zastropování marží. Snižovat spotřební daň na naftu a benzin kabinet navrhovat nebude.
před 8 hhodinami

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 9 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 9 hhodinami

Vláda do konce září rozhodne o růstu důchodů i podobě rozpočtu

Vláda do konce září rozhodne, jestli průměrný důchod od ledna vzroste víc než o zatím plánovaných 300 korun měsíčně, řekl ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přitom zatím v návrhu státního rozpočtu na příští rok – který už předpokládá nečekaně vysoký schodek 389 miliard korun – počítá s valorizací podle zákona. Zároveň se v návrhu objevují další díry: někteří ministři totiž tvrdí, že jim Schillerová nedala do jejich rozpočtů zákonné výdaje v řádech miliard korun. I tyto otázky budou muset během září vyřešit koaliční strany. Koncem měsíce je pak vláda povinna předložit svůj návrh rozpočtu sněmovně k posouzení.
před 9 hhodinami

VideoRoste prodej biopotravin

Trh s biopotravinami se dál rozšiřuje. Roste spotřeba, přibývá výrobců. Před deseti lety jich bylo kolem 600, aktuálně už je to více než tisíc. Za evropskými státy je ale Česko pozadu, byť podíl ekologicky obhospodařované půdy patří k nejvyšším v Unii. Čaj a káva spolu s ovocem a zeleninou patří k produktům, které lidé v tuzemských obchodech kupují z kategorie bio nejvíce.
před 9 hhodinami

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.