Pouze dva lidé přišli v červenci a srpnu o život na železničních přejezdech, což je nejméně od roku 2008, kdy Drážní inspekce začala evidovat podrobné statistiky nehod. Podle mluvčího inspekce Martina Drápala za poklesem může být nižší počet srážek vlaků s lidmi. Právě ty často bývají smrtelné. Rekordně málo lidí zemřelo za letošních osm měsíců také na železnicích celkově. Podle ředitele Centra pro efektivní dopravu Petra Šlegra ovšem nemusí jít o začátek klesajícího trendu.
Na přejezdech a železnicích zemřelo o prázdninách nejméně lidí od začátku vedení statistiky
Jen ve dvou z předchozích sedmi let zahynulo o prázdninách na železničních přejezdech méně než deset lidí – v roce 2015 sedm, o tři roky později pak šest. Podle statistik Drážní inspekce jde za letošní léto o nejnižší hodnotu od roku 2008.
„Může to být způsobené tím, že v letošním roce evidujeme méně střetů vlaků s osobami. Ty totiž v naprosté většině případů bývají smrtelné,“ komentuje pokles Drápal. Potvrzují to i statistiky – v červenci a v srpnu ubylo incidentů spojených se střety lidí na železnicích skoro o třetinu proti průměru předchozích pěti let. Úmrtí bylo ve srovnání s loňským rokem téměř o polovinu méně.
„Myslím, že vliv na to může mít veřejné mínění. Od nehody ve Studénce jsou řidiči profesionálové, kteří jezdí s autobusy nebo nákladními auty, více vidět a snaží se, aby měli lepší renomé,“ domnívá se Šlegr, který dříve pracoval jako náměstek ministra dopravy a dlouhodobě se bezpečnosti na železnicích věnuje. „Také se hodně diskutuje o následcích nehod. Lidé se mohou bát toho, že je bude znát celá republika,“ doplňuje.
Méně mimořádných událostí
Méně incidentů a úmrtí registruje Drážní inspekce v porovnání s předchozími roky za letošních osm měsíců i na železnicích. Zatímco loni se v tomto období událo 784 mimořádných událostí a přišlo při nich o život 166 lidí, letos inspekce zatím zaznamenala 751 incidentů a 115 zemřelých. To je nejméně za posledních 13 let, kdy se podrobné statistiky vedou. Rekordně nízké jsou i počty úmrtí v červenci a srpnu, kdy přitom většinou dochází k více smrtelným nehodám než ve zbytku roku.
„Je možné, že dopravci více apelují na zvýšenou pozornost svých zaměstnanců. Když totiž strojvůdce přehlédne jedno návěstidlo, už to nemusí ubrzdit. Přitom na některých tratích prodává jízdenky nebo si musí přehazovat výhybky. Stačí ale pár vteřin nekoukat na trať a neštěstí je na světě,“ upozorňuje Šlegr. Za příklad dává nehodu mezi Mariánskými Lázněmi a Plzní, kde předloni v červenci vykolejil nákladní vlak.
Podle Správy železnic byl na vině strojvedoucí, který si nevšiml snížení rychlosti na 30 kilometrů v hodině. Jenže s tím letos v srpnu nesouhlasil Okresní soud v Chebu, který v nepravomocném rozsudku uvedl, že příčinou mohlo být nesprávné označení na trati a že jde o systémové selhání. „Když se na dálnici snižuje rychlost ze 130 na 80 kilometrů, tak máte všude značky a upozornění, na železnici si toho ale strojvůdce nemusí všimnout, když přehlédne jednu plechovou ceduli,“ souhlasí Šlegr, který působil i jako náměstek generálního ředitele Správy železnic.
Právě proto je podle Šlegra otázkou, zda je letošní pokles v počtu úmrtí na železnici počínajícím trendem, nebo jde jen o jednorázový výkyv. „Doufejme, že je to ukázka toho, že si všichni dávají větší pozor, ale není to důvod k uspokojení. Nemůžeme na to spoléhat,“ podotýká Šlegr s tím, že je potřeba investovat do moderních technických zabezpečovačů, které zasáhnou v případě lidského selhání.
Jejich absence byla podle Drážní inspekce jedním z faktorů loňské nehody u Perninku na Karlovarsku, při níž zemřeli dva lidé. Na chybějící moderní zabezpečení poukázali někteří experti také v případě srpnové srážky u Domažlic, která si vyžádala tři oběti.
