Přístup k informacím o majetku politiků nejspíše brzy přestane být neomezený. Předseda Svazu měst a obcí František Lukl řekl, že se ve sněmovně rýsuje kompromisní varianta změn zákona o střetu zájmů, který by umožnil přístup k majetkovým přiznáním pouze na vyžádání. Zástupci místních samospráv jednali o dvou novelách zákona s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO). Ten připustil, že jsou změny možné i přes původní negativní postoj kabinetu.
Na peníze starostů neuvidí každý. Majetková přiznání asi budou jen na vyžádání
Ve sněmovně jsou momentálně dva poslanecké návrhy na změnu zákona o střetu zájmů. V jednom případě by se vůbec netýkal komunálních politiků, kteří vykonávají svoji funkci jako neuvolnění (tj. současně se zaměstnáním), ve druhém by pak došlo ke ztížení přístupu k informacím uvedeným v přiznáních. A právě taková změna je podle Františka Lukla reálná.
„Shodli jsme se, že bychom konkrétní detaily úpravy vyřešili na skupině, kterou svolává kolega (předseda sněmovny) Vondráček, kde jsou zástupci politických stran napříč spektrem, a shodli se na kompromisním řešení. Mělo by být takové, že bychom na jedné straně zachovali transparentnost (…), ale tak, aby se takové informace dostaly k subjektům, které s nimi budou zodpovědně nakládat,“ shrnul předseda Svazu měst a obcí.
Proti změnám se přitom již dříve postavila vláda, a to především ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO). Argumentoval zejména tím, že norma platí příliš krátce na to, aby se hned tak zásadně měnila.
„Všichni jsme museli podat majetková přiznání. Myslím, že to tak je dobře, protože všichni rozhodujeme o veřejných věcech a existuje nebezpečí, že této moci budeme zneužívat ke svému obohacení,“ poukázal šéf spravedlnosti ve svém sněmovním projevu.
Podle premiéra v demisi ale připadá kompromisní změna v úvahu i přes vládní „ne“. „Vláda k tomu zaujala negativní stanovisko, protože jsme neměli tolik informací, kolik jsem obdržel dnes,“ přiznal Babiš. Dodal, že stanovisko ANO ještě projedná jeho poslanecký klub. „Za mě jsme připraveni o tom diskutovat.“
Desítky komunálních politiků skončily
Babiš připustil, že hlavní je pro něj Luklova informace, že „desítky členů rad a někteří starostové a místostarostové rezignovali, než aby majetkové přiznání odevzdali“. Zároveň hovořil o hrozícím „exodu veřejných funkcionářů po komunálních volbách“.
„Nevěděl jsem, že tolik starostů už oznámilo rezignaci. Je pravda, že není jednoduché dostat lidi do komunální politiky,“ řekl Babiš. Přitom ještě v pátek mluvčí ministerstva spravedlnosti Alžběta Šírková tvrdila, že počet odcházejících starostů či radních není nijak zvlášť velký.
„Veřejných funkcionářů je k dnešnímu dni necelých čtyřicet tisíc, nejpočetnější skupinou jsou právě komunální politici. Máme zato, že toto zlomkové množství rezignací nemůže být samo o sobě důvodem pro naprosto zásadní změnu systému,“ uvedl mluvčí. Před eventuální změnou by proto podle resortu byla potřeba přinejmenším analýza současného stavu.
Podle místních politiků hrozí na podzim volby bez kandidátů
Zmírnění zákona o střetu zájmů požaduje Sdružení místních samospráv i Svaz měst a obcí a Asociace krajů ČR, podle předsedy sdružení samospráv Stanislava Polčáka (STAN) je podporuje také ministerstvo vnitra.
Komunální politici zdůvodňují požadavky na zmírnění mimo jiné obavou, že se leckde vůbec nepodaří pro nadcházející komunální volby sestavit kandidátky. „Protestujeme proti tomu, že tento zákon směřuje i proti neuvolněným politikům. Spravují ve svém volném čase malé obce a musí kompletně otevřít své majetkové poměry,“ řekl ČT poslanec ODS a náměstek plzeňského primátora Martin Baxa.