Cestování vlakem v Česku opět komplikují desítky výluk. Správa železnic přitom často opravuje tratě, na kterých pracovala už v předchozích letech. Cestující tak musejí přestupovat do náhradních autobusů i několik sezon po sobě. Proti tomu už se ozval Ústecký kraj – podle něj takový postup rekonstrukcí lidi od šetrnější hromadné dopravy odrazuje.
Na některých železničních tratích jsou výluky několik sezon za sebou, odrazuje to cestující
Například trať z Loun do Lovosic se opravuje, a tak se tam místo vlaků střídají hlavně autobusy. Daná trasa přitom prošla rekonstrukcí už před rokem a několika měsíci. Svědčí o tom nové koleje, řada přístupových cest i další stavby v okolí.
Podle Správy železnic je ale další důvod k výluce. O pár kilometrů dál se totiž mění most. Správa to zdůvodňuje tím, že vyprojektování a projednání nových mostů by způsobilo zdržení předchozí revitalizace, proto se rozhodla postavit mosty samostatně později.
Mapa samotné Správy železnic teď přes léto ukazuje okolo třiceti míst, kde se pracuje. Drtivá většina jsou jednokolejky, což znamená úplné zastavení provozu. Třeba rychlíková trať z Plzně do Mostu se opravuje už čtvrtou sezonu v řadě.
Správa železnic tvrdí, že rekonstruovat vždy jednu celou trať zkrátka nejde. „Takové opravy jsou v současné době reálné pouze u menšího podílu celkových opravných prací, a to s ohledem na disponibilní alokaci finančních prostředků,“ říká k tomu Správa železnic.
Trpí také plánování
Celkové počty přepravených lidí na takových tratích, které jsou často mimo provoz, klesají. Ústecký kraj přitom dává do veřejné dopravy ročně stovky milionů korun a říká, že jeho snaha o přilákání cestujících kvůli tomu nefunguje.
„Pro ten systém je to bohužel škodlivé. Cestujícího takové zdůvodnění nezajímá,“ říká vedoucí oddělení dopravní obslužnosti Jakub Jeřábek. „Trpí plánování, protože nevíme, co můžeme plánovat. Nebo plánujeme a trvá to mnohem déle, než by to trvat mělo,“ popisuje další problémy generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik.
Na českou železnici přitom jdou v posledních letech nebývalé objemy peněz – kolem 44 miliard korun ročně, z velké části z evropských programů.